Při leteckém závodu Malou Dohodou a Polskem František Malkovský 6. 9. 1929 havaroval s letounem Avia B-33.8. Jeho popis události:
Bylo to peklo bouří
Z Krakova let byl normální. Ale asi ve ?5 odpol. Narazil jsem u Osvědčimu v Polsku na první bouřky. Nejhorší bouři potkal jsem nad Těšínem a odtud jsem prolétával jednu bouřku za druhou až k Přerovu. Prodělal jsem již za svých leteckých let ošklivé chvíle, ale to, co jsem zažil nyní v několika hodinách, bylo nehroznější. Ač jsem byl pevně uvázán, seděl jsem na sedadle opravdu jen chvilkami, jak příšerně se letadlo zmítalo. Motor pracující na plné obrátky se každou chvíli zahltil. Až k Olomouci jsem myslel, že neprolétnu, jak bouřky byly černé. Jedna bouřka se táhla od severu, druhá od jihu. To bylo již asi mezi 6 a ?7 h. Konečně jsem se dostal nad Prostějov, kde jsem přelétával letiště v předepsané výši 50 m…
Nyní jsem to nabral přímou čarou na Prahu. Před Svitavami je vysoký les. Mraky seděly na něm úplně dole, až bylo z toho úzko. Mezi nimi a hořejší vrstvou konečně spatřil jsem mezeru asi 100 metrů a tou jsem tedy proletěl, dostav se za Svitavy a dál podél silnice na Poličku. Tam nad lesíku jsem přímo mraky píchal a celou cestu dál jsem letěl ve výšce pouhých 20 m. Za Poličkou u onoho dlouhého lesa, jsem si netroufal mraky píchat, mne přepadl mně strašný déšť. Vracet se, to už nešlo. Napravo i nalevo mezi Poličkou a Borovou lesy. Hledal jsem tedy pole, kde bych si sednul. Ale byla již tma a nemohl jsme zkontrolovat vítr (směr větru), a proto jsem nasadil na přistání směr na Poličku…
Národní listy. 7. 9. 1929, r. 69, č. 250, str. 1. Odpolední vydání.
František Malkovský na karikatuře Ondřeje Sekory.