Kostkované pohádky

Zimní pohádka o včelce a o její kamarádce fialce

Na louce, která byla celá zasněžená, stál cihlovodřevěný domek, ve kterém bydlela včelka Adamka. U včelky Adamky to vypadalo takhle: měla dřevěnou zelenou postel, dveře a také okno. Na okně měla růžovou fialku o kterou se dobře starala, protože ji měla moc ráda. A byly spolu velmi dobré kamarádky.

Jednou ráno Adamka fialce povídá:"Moje růžová fialko, dneska dopoledne musím do včelína pro med, abych byla celou zimu zdravá a nepotkala mne žádná zlá nemoc. Tak to tady, prosím Tě, pohlídej !" Když to Adamka všechno fialce vysvětlila, pohladila ji, zavřela dveře do bytu a šla.

Šla po cestičkách, jak krátkých, tak dlouhých. Ušla asi hodinu cesty a uviděla na pravé straně stát rodinný dům. Byla u něj zahrádka a na ní spousta včelích úlů.

Včelka Adamka vyšla po schůdkách do rodinného domku a zazvonila u dveří, kde bydlela rodina Čtyřlístkova. Chvíli čekala, než jí přišla otevřít paní Čtyřlístková, která byla vysoká, měla brýle a blonďaté vlasy. Měla dlouhé zelené šaty až na zem, s dlouhými rukávy.

Paní Čtyřlístková měla čtyři děti, dvě holky a dva kluky. S tím nejmladším, kterému byl teprve rok a jmenoval se Filip, přišla otevřít a držela ho celou dobu v náručí. Když malý Filip včelku spatřil, moc se mu líbila a tak se na ní usmíval a Adamka na něj také. Paní Čtyřlístková pozvala včelku dál, do obýváku, kde si Adamka mohla sednout, než jí paní Čtyřlístková přinesla horký čaj s medem. Maminka Čtyřlístková se s ním vrátila za chvilku. Přitom stále držela v náruči Filípka a i s ním si sedla, aby si mohla povídat s Adamkou.

Zatímco si maminka povídala s přítelkyní včelkou, Filípek se na včelku pořád upřeně díval. Včelka Adamka se na něj pořád usmívala a podala mu ruku.

Za chvilku, když maminka viděla, že Adamka už chce odejít, došla jí pro čtyři sklenice medu. Adamka se rozloučila s paní Čtyřlístkovou i s Filipem a ti jí šli vyprovodit až ke dveřím.

A když paní Čtyřlístková otevřela dveře, ještě se s včelkou pořádně rozloučila a Adamka už šla se schodů dolů. Malý Filip Adamce naposledy zamával a Adamka se na něj usmála.

Potom šla Adamka po cestě zpátky domů, za svojí věrnou kamarádkou fialkou. Už se na ni moc těšila. Nemohla se dočkat, až ji zase uvidí a bude jí vyprávět o moc hodné rodině Čtyřlístkových a o malém Filipovi. Adamka se také těšila, jak bude jíst celou zimu med a bude zdravá až do jara a nepotká ji žádný bacil.