Kostkované pohádky

Krásný podzim

V jednom lese, který byl krásně barevný, stála malá dřevěná chaloupka. V té chaloupce bydlela víla, která vypadala takhle: měla kaštanové vlasy a občas je měla světlé, byla velká a měla oranžovo-modré šaty.

Měla moc ráda všechny děti. Když šla lesem nějaká holčička nebo chlapeček, tak víla, jmenovala se Modřenka, otevřela svoje dveře od chaloupky, aby se podívala, kolik je venku hodných dětí. Viděla, jak holčičky a kluci běhají po lese a házejí po sobě červené, žluté a oranžové listí a jak se u toho smějí. Když se chvilku na ně dívala, děti ji z dálky viděly. Moc se jim Modřenka líbila a tak běžely k ní. Modřenka, protože byla hodná, tak se se všemi krásně přivítala a všechny děti postupně pohladila a pozvala je k sobě domů.

Když byli všichni vevnitř, Modřenka ukázala dětem, jak to u ní doma vypadá a potom pozvala všechny ke stolu. Nalila každému čaj na zahřátí a k tomu dětem nabídla buchty s čokoládou. Pak jim popřála dobrou chuť, sedla si na židli a povídala dětem o dřívějším vílím životě, od kdy víly existují, co dělají a co je baví a taky, kolik mají dětí. Dětem se Modřenčino vyprávění moc líbilo a tak, když dojedly buchty a dopily čaj, všechny víle poděkovaly a slíbily, že zase přijdou na návštěvu. Víla Modřenka se s dětmi rozloučila a už se moc těšila, až zase přijdou.

Když byla zase sama, řekla si, že se půjde podívat na svoji zahrádku, která byla na konci lesa a byla plná rozkvetlých vílích kytek. Cestičky mezi nimi byly zaváté listím, takže byly krásně barevné. Modřenka si prohlédla celou zahrádku, na chvilku si sedla do listí a koukala se do dálky na podzimní krajinu. Přitom si krásně odpočinula a nabrala nové vílí sily. Když už se začalo stmívat, Modřenka se koukla na podzimní šedomodrou oblohu a na krásné stromy na kterých bylo barevné listí, rozloučila se se zahrádkou a šla domů.

Když tam přišla, rozsvítila si vílí lampičku, sedla si ke stolu a začala přemýšlet, co bude dělat o vílí noci. Přemýšlela tak dlouho, až to konečně vymyslela. Modřenka totiž přišla na to, že až bude noc, půjde ven a svolá všechny víly k sobě do dřevěné chaloupky a budou tancovat vílí tance a zpívat vílí písně až do rána.

A jak si vymyslela, tak to taky udělala.