V jednom pražském lese byla zima a všechny cesty byly zaváté. A jedna barevná želva vyšla na procházku a zpívala si do kroku. Bylo pět hodin ráno. Želva měla hrozně ráda les a tmu. Věděla totiž, že jí nikdo nevidí. Tak si rozsvítila svůj barevný krunýř, aby viděla na cestu. Když si krunýř rozsvítila, les kolem se celý rozzářil. Želva měla velkou radost a začala se na celý les hlasitě smát. A užívala si procházky, protože měla ráda přírodu. Měla ráda stromy a všechny cesty, co vedly tím lesem ale co měla želva nejraději - borové stromy a procházky na čerstvém vzduchu.
Pohádka o zasněžených pražských cestách
Zimní pohádka o včelce a o její kamarádce fialce
O zajíci, který hrál na klavír na sněhu