Před dvěstědevadesáti lety stál v pralese cihlový dům, ve kterém se zrovna narodila rybička. Jmenovala se Žlutoočka.
Měla spoustu kamarádů - rybiček, které s ní byli společně v akváriu, kde Žlutoočka bydlela. Když Žlutoočka s přáteli neměla co dělat, plula si vodou střídavě nad hladinu a pod hladinu a přitom jedla kytky, které měli všichni dohromady.
Když bylo Žlutoočce někdy smutno, neviditelně si zavolala svoji kamarádku myš: stačilo jen, aby si na ni pomyslela a ona hned přišla k ní a Žlutoočce bylo veseleji. Myš se jmenovala Agáta a byla celá šedivá. Měla šaty na ramínka, žluté se zelenýma kytkama a v pase měla jako ozdobu žlutou širokou mašli.
Žlutoočka měla ráda žlutou barvu a tak si druhý den vyšla na procházku do lesa, kde bylo poslední žluté listí. Žlutoočka si ve žlutém listí zaplavala, pak si zaplavala ještě v červeném a zeleném listí a šla domů.
Cestou začalo náhle pršet a tak chudák rybka zmokla. A jak tak na ni pršelo, pustily barevné listy, ve kterých plavala, barvu.
Od té doby je rybička Žlutoočka stále barevná.
O barevné kytce, která měla listy
O žirafě, která seděla na podzim na kameni