Kostkované pohádky

První podzimní pohádka o Pusince

Jednoho krásného podzimního odpoledne jsem si šla pro malou králičí holčičku, které jsem dala jméno Pusinka, protože když jsme se poprvé spolu setkaly, měla jsem ji na klíně a ona se ke mně natáhla a dala mi pusu. Potom už jsem byla rozhodnutá, že si jí vezmu domů, tak jsme si s mámou Pusinku zamluvily a došly jsme pro mého bráchu Michala, aby nám pomohl. Vzali jsme s sebou i pejska Járu.

Pusinka, když jsme si pro ni přišli, už byla připravená v krabici, ve které jsme si ji odnesli domů.

Než jsme došli domů, tak jsem na Pusinku mluvila, aby věděla, že se nemá čeho bát. Když jsme přišli domů, brácha Michal odnesl Pusinku do obýváku a tam jsme ji otevřeli úplně krabici. Míša si s Pusinkou sedl na židli a dal mne blíž, abychom mohli oba hladit Pusinku, která seděla v krabici a jen tak koukala na svět. Potom ji máma s bráchou vyndali z krabice a máma Pusinku dala na zem, aby běhala. Pak připravila Pusince klec aby, až se proběhne, měla kam jít.

Od té doby se o králičí holčičku Pusinku starám a protože je teď podzim, nosím jí z podzimních procházek větvičky a trávím s ní její první podzimní dny.

Myslím, že se budeme mít rády.