V jedné vesnici, kde byly cihlové rodinné domky s červenými střechami a každý dům byl jinak barevný, stál také dům, který měl zelenočervené puntíky a deset oken. V tom domě bydlela šestičlenná rodina, maminka s tátou a jejich čtyři děti, jeden kluk a tři holky. Klukovi bylo 10 let, jmenoval se Michal a chodil už do 4. třídy. Nejmladší sestra Michala se jmenovala Terezka a byly jí 3 roky. Prostřední sestra se jmenovala Květa, chodila do 9. třídy a měla moc ráda zvířata. Nejstarší sestra byla Jasněnka, bylo jí 19 let a chodila na gymnásium kousek od jejich domu.
Protože Jasněnka měla moc ráda domácí zvířata, tak jí maminka s tatínkem jednoho hezkého podzimního dne pořídili malou kozu.
Když Jasněnka přišla odpoledne ze školy, viděla na zahradě jejich domu krásnou hnědočernou kozu. Jasněnka hned utíkala domů, aby se zeptala, komu patří ta koza, co je u nich na zahradě. Máma s tátou Jasněnce dali pusu a přitom se usmívali a řekli, že ta koza patří Jasněnce. Ta z toho měla velikou radost a běžela se na svojí kozu hned podívat.
Kůzle Jasněnku spatřilo a hned mu bylo jasné, že se budou mít rádi. Jasněnka dala kůzleti jméno Čtyřlístek. Potom mu dala pusu, dovedla je na druhý konec zahrady, kde bylo víc trávy a Čtyřlístek se mohl najíst, kolik potřeboval. Když se kůzle najedlo, maminka mu donesla čerstvou vodu na pití, pohladila ho a zeptala se Jasněnky, jestli nechce jít se Čtyřlístkem na procházku. Jasněnka chtěla a tak šli.
Čtyřlístek šel po cestičkách a po trávě a Jasněnka šla za ním. Moc se jí líbilo, jak Čtyřlístek běhá ve spadaném listí. Oba byli venku až do večera a když začaly vycházet hvězdy, vrátili se domů.
Jasněnka uložila svého Čtyřlístka do chlívku, dala mu napít, aby neměl v noci žízeň, pohladila ho a dala mu dobrou noc.
O barevné kytce, která měla listy
O žirafě, která seděla na podzim na kameni