Novoměstská
inspirace

Novoměstská
inspirace

Akrobatický model ve stylu Sbach 342

Když Vás baví akrobacie a hledáte vhodnou předlohu pro svůj model, který by měl být podoben skutečnému akrobatickému letadlu, nemáte to vůbec lehké. Typů na výběr není zas až tak moc, a tak můžeme na modelářském nebi sledovat éru Exter, Sůček, Jaků a v poslední době zejména Sbachů. Když před lety přišel Philip Steinbach se svým krásným prototypem akrobatického speciálu, bylo mně jasný, jaký bude můj příští akrobat.

Modýlky si stavím pro radost z tvůrčí činnosti při jejich vymýšlení, pro radost ze stavby za dlouhých zimních dnů (když je hanba vyjít ven a v teplé pracovně je tak příjemně) a pro radost z létání, když poté létají podle mých představ.

Po několika benzínových modelech jsem se velmi rád vrátil k elektrickému pohonu, jednak je uživatelsky pohodlný a výkonný, a jednak opět ctím naši novoměstskou tradici elektroletců.

Konstrukci modelu jsem od samého počátku přizpůsobil elektrickému pohonu, který je v jednotlivých konstrukčních uzlech lehčí a nezanáší do draku vibrace. Dále konstrukce počítá s tím, že nebudu nic vyřezávat lupenkovou pilkou. Pavel Tošovský (PT model) vždy nechá rozeznít symfonii CNC frézky a  veškerých 349 dílů je na světě!

Rozhodl jsem se využít "módní" topolovou překližku v co největším rozsahu. Tento materiál je sice lehký, ale málo pevný a velice křehký. Balze a smrku se v poměru váhy k pevnosti sice nevyrovná, ale vhodnou konstrukcí se dají tyto nedostatky topolovky částečně eliminovat. Pokud je vše řádně odlehčeno, tenké části vyvázány díly kolmými (např. bočnice přepážkami) a zejména je vše řádně zámkováno, je to docela použitelné a model se nerozsype po jedné sezóně. Vhodné konstrukční řešení pro topolovku ale vyžaduje více frézování a strojový čas CNC frézky narůstá. Tím je výhoda nízké ceny topolové překližky poněkud eliminována. Na některé konstrukční prvky kolem motoru, podvozku a trubky křídla se nevyhneme kvalitní březové překližce, naopak díly VOP, SOP a  křidélek si o balzu přímo říkají. Stejně jako náběžky, odtokovky a potahové pláty (používám pouze kvalitní balzu do 120 g/dm3).

Výhodou je rychlá stavba, sestavení trupu připomíná Lego. Všechny díly sesadíte na zámky, zkontrolujete rovinnost a zalepíte vteřinovým lepidlem. Slepit trup za odpoledne a večer není problém. Podobně jsem navrhl ostatní části modelu, jejich nízká pracnost je příjemná. Žebra křídla jsou nafrézovana z topolovky, stejně jako stojina hlavního nosníku a stojina pomocného nosníku před křidélkem - vše zámkováno do sebe - takže další Lego. Pásnice hlavního nosníku jsou smrkové, torzní skříň potažená balzou 2 mm, ze které je i veškeré páskování. Ocasní plochy jsou převážně balzové, stojiny jejich nosníků jsou z  topolovky.

Celý model je lepen řídkým a středním vteřinovým lepidlem, větší plochy potahů disperzním lepidlem a jeden potah torzní skříně křídla laminovací epoxidovou pryskyřicí s mikrobalony.

Model je potažen Oracoverem, doplňky jsou z Oratrimu, Orasti cu a aranžérské folie.

Základní technické údaje:

Rozpětí: 1 900 mm

Délka: 1 800 mm

Plocha křídla: 84,33 dm3

Plocha VOP: 17,54 dm3

Letová hmotnost: 5 100 g

Nutno poznamenat, že jsem milovníkem klasické přesné akrobacie, kdy fungují aerodynamické zákony a pohyb modelu po obloze je nadmíru plynulý a elegantní tak, jak se nám to tolik líbí u skutečných předloh. Této filozofii je podřízen i model, nemusel jsem úzkostlivě šetřit s váhou. Podvozek je duralový, stejně jako trubka křídla, na křidélka jsem použil standardní serva, velké přijímačové akumulátory, těžší kabina s těžším pilotem, telemetrie Jeti, větší motor a pevnější drak. Výkon pohonné jednotky je dostačující i na váhu kolem 5 kg, a při větru a turbulenci nejsme jejich hříčkou a poněkud větší váhu oceníme.

Palubní elektroniku napájí dvoučlánek LiIo Power Ion 1 300 mAh prostřednictvím MAX BECu, nastaveného na 5,5 V výstupního napětí. Jeho kapacita je více než dostatečná, jeden asi 12-ti minutový let odebere z něho kapacitu necelých 70 mAh. Přijímač je Jeti Duplex R 10 se satelitním přijímačem Duplex Rsat.

Použitá serva:

křidélka 2x digitální Hitec HS-6635 HB (5,5 kg/cm, 51 g)

VOP 2x digitální Hitec HS-5245 MG (4,9 kg/cm, 32 g)

SOP 1x analogové Hitec HS-615 MG (9,5 kg/cm, 60 g)

Dále mám osazenou telemetrii Jeti Duplex: otáčkoměr MRPM-AC a hlavně MUI 150 k  měření proudu, napětí a odebrané kapacity.

Pro pohon jsem zvolil osvědčený motor AXI 5325/18 s regulátorem Jeti Spin 99 Opto, napájený šesti články LiPo o kapacitě 5 000 mAh. Při letových zkouškách mně nejlépe vyhověla uhlíková vrtule PT 22/10 E.

Čím víc s modelem létám, tím víc mě pohon utvrzuje, že se jedná o malý energetický zázrak. Posuďte sami:

staticky na zemi 70 A / 21,7 V / 5 320 ot/min / 1 500 W příkonu

plný plyn horizont 48 A / 21,9 V / 5 680 ot/min / 1 050 W příkonu

kolmé stoupání 66 A

visení 53 A

let na minimálce 8 A

rolování po trávě 6 A

Jistě vidíte, že pohonná jednotka má ještě rezervy, nebyl by problém motor zatížit o dalších 15 A (dalších 300 W příkonu).

Proti skutečné předloze jsem provedl několik úprav tak, jak si to vyžadují požadavky na akrobatický model. Např. jsem prodloužil trup, výškově upravil polohu křídla a výškovky, upravil polohu podvozku apod.

Tlustý profil křídla (16,5 %) a tlusté profily na ocasních plochách (12 %) se v  sestupných částech obratů nerozbíhají a dávají modelu dobrou stabilitu zejména na minimálních rychlostech. Někdy až svádí k dojmu, že se Sbach nedá utrhnout, ale pokud se to stane, pak reaguje vláčně bez snahy prudkého padání do stran. Sbach se chová neutrálně jak v tažených, tak v tlačených obratech. Nevyniká velkou rychlostí v horizontu (proč by měl?), jak letí nahoru, tak i stejně dolů - a to je to pravé pro hezkou akrobacii.

Pamětliv toho, že na životnost akumulátorů má největší vliv míra jejich vybíjení, mám na MUI 150 nastavený alarm odebrané kapacity na hodnotu 4 300 mAh. Ať létám ostře s hodně plynem, nebo jen tak piánkově, nemusím sledovat čas, a až vyčerpám nastavenou kapacitu, tak mě vysílací modul Duplex TU2 upozorní, a jdu na přistání. Po zarolování na stojánku dobíjím okolo 4 450 až 4 500 mAh. Doba letu se pohybuje podle stylu létání mezi 9 až 12 minutami, což mi připadá optimální pro kotrmelcování po obloze. Pokud bychom pohon využili na rozumnou hranici jeho maximálního výkonu, můžeme počítat s  letovým časem 7 až 10 minut.

Po letu je motor teplý 40 až 50 °C při venkovní teplotě cca 24 °C, akumulátory mírně vlahé, regulátor téměř studený. Prostě si všechny komponenty pohonu jenom tak "šolichají".

Sbach létá s chutí a vždy si to spolu na letišti užijeme.

(Psáno pro RCR)

Bedřich Janáček
Modelklub Elton
Nové Město nad Metují

120611_1
120611_2
120611_3
120611_4
120611_5
120611_6
120611_7
120611_8
120611_10
120611_11

Kliknutím se dostanete
k většímu obrázku,
mnohdy i s popisem.