Jednou večer jsem ležela na břiše a koukala se do Adélčiny bedýnky, ve které má také misku s vodou. Přemýšlela jsem o různých hezkých věcech a na chvíli jsem se zahleděla do vody. Všimla jsem si, jak se ta voda blýská. Na kraji misky, kam svítí Adélčina lampička, se voda blýská tak, že mě to začalo fascinovat. Mám pocit, že bych se na to dokázala koukat celé hodiny až do nekonečna, dokud nepřestanu ležet na břiše.