Kostkované pohádky

Minipohádka o hvězdičce

Často, když už je tma a ještě není pozdní večer, se někteří lidé rádi koukají na oblohu na hvězdičky. Ale jednoho večera tam žádná nebyla! A tak lidé museli zavřít oči a tu krásně žlutou hvězdičku na nebi si představit. Nejen že měla oči a koukala se na lidi dole ale měla i krásně červenou pusu. A tak, když šli lidé spát, tato hvězdička to uviděla a poslala jim na dobrou noc krásný úsměv a šla také spát.