Kostkované pohádky

Vyprávění o želvě

Ve středu odpoledne byla objevena u nás v Petrovicích na zahradě velká želva. Když mi byla ukázána, tak jsem tomu nechtěla ani věřit, protože jsem nečekala, že něco takového může na zahradě v Petrovicích žít.

Mám pocit, že je to želva suchozemská. Překvapilo mne, že může být takhle hrozně velká. Udělala jsem pro ni s Terezkou krabici.

Od jedněch lidí jsme se dozvěděly, jak se o ni starat a že má podobné krmení jako zakrslý králík, například sušené seno, které má nejraději. Některé želvy mají rády piškoty s mlékem a mohou dostávat jablka a mrkev. Mají-li tohle, nepotřebují k životu vodu. Mohou dostávat kousek zelí, ale jen občas. Želva prý má ráda, když se může proběhnout v nějaké ohrádce, v našem případě v pískovišti. A ještě k potřebám želvy - aby to bylo celé - připomínám: Občas by se jí měl krunýř umýt a namazat nějakou mastičkou, aby nebyl suchý. - Tolik rady pro začínající malé i velké chovatele želv.

Dneska, když se želva našla a přinesli nám ji ukázat, běhala po třídě na koberci takovou rychlostí, že bych to od ní nikdy v životě nečekala.

Tolik vyprávění o naší želvě. A o jejím prvním dni u nás v Petrovicích.