Kostkované pohádky

Jarňáčkovo rozloučení na zámku

Když se Jarňáček ráno probudil, byla ještě tma a na nebi svítily noční hvězdičky a jeden měsíc. Jarňáček se chvíli díval na oblohu kde pozoroval hvězdy na nebi a přemýšlel. Za chvíli přestal přemýšlet, sedl si na dřevěné postýlce, potom vstal z postýlky a šel rozsvítit. Rozsvítil světlo a první co udělal, podíval se, co dělá jeho malé zvířátko pro všechny skřítky na zámku.

Králíčka Černouška probudilo světlo a začal pomalu otvírat malé černé oči. Jarňáček ho pohladil, sedl si k němu na koberec, vzal si ho na klín a popřál mu hezké dobré ráno. Když Jarňáček Černouška chvilku hladil, povídá mu: "Ty můj malý Černoušku, doufám, že všem skřítkům budeš dělat radost a potěšení i když já tady s Tebou nebudu!" Přitom dal Jarňáček Černouškovi pusu a říkal mu: "Víš, Černoušku, já už musím dneska odjet domů. Tady jsem byl jenom na návštěvě za svými kamarády skřítky a už jsem tady moc dlouho, tak se dneska se všemi rozloučím a pojedu zpátky do své dřevěné chaloupky." A jak to Jarňáček všechno Černouškovi řekl, Černoušek se tvářil jako že tomu rozumí a že se bude chovat tak, jak si Jarňáček přeje. Jarňáček poznal, že to Černoušek pochopil, dal mu pusinku a pohladil ho po uších a po těle a dal ho zpátky do bedýnky.

Jarňáček vstal, vyndal ze skříňky tašku s Černouškovými věcmi a dal mu plnou misku nakrájené mrkve a zelí. Když Jarňáček připravil Černouškovi snídani, popřál mu "Dobrou chuť" a uklidil tašku na místo vedle bedýnky s Černouškem. Otevřel dveře od své komnaty a šel na snídani, kterou si sám udělal. Udělal si ke snídani čaj a namazal si chleba sýrem.

Potom ten chleba rychle snědl a rychle vypil čaj a šel za Černouškem. Ten byl asi v polovině své zdravé snídaně. Jarňáček se koukl na Černouška a když viděl, že je spokojený a že ho teď nepotřebuje, vyndal si ze skříně svůj batůžek a dal si do něj věci, co měl s sebou, hlavně skřítkovské pyžámko a pohádky o skřítcích. Když už měl všechny tyhle věci sbalené, bylo 7 hodin a začalo už ráno a bylo světlo.

Jarňáček svlékl svoji postýlku a povlečení dal vedle Černouška na zem. Potom srovnal peřinu a polštář a složil na postel prádlo z postele. Vzal si na sebe skřítkovskou bundu a šel se podívat, jestli už jsou všichni skřítci, jak dospělí, tak děti, vzhůru, aby se s nimi mohl rozloučit.

Vyšel na chodbu se dveřmi ze spousty komnat a viděl, jak se postupně všichni skřítci probouzejí a začínají si povídat o tom, že až se Jarňáček probudí, půjdou se hned kouknout na Černouška. Jarňáček došel postupně ke všem komnatám, otevřel od každé komnaty dveře a se všemi skřítky se krátce slušně rozloučil. Všem vysvětlil, že už musí odejet ale že jim tam nechává Černouška, aby jim přinášel štěstí a radost a aby si občas vzpomněli při Černouškovi na hodného skřítka, který se jmenoval Jarňáček.

Když se Jarňáček se všemi rozloučil, vrátil se do své bývalé komnaty pro Černouška a dal ho do poslední komnaty na chodbě, kde bydlel nejvyšší vládce nad všemi skřítky a nejstarší ze všech skřítků. Jarňáček se rozloučil s hlavním vedoucím skřítkem tohoto zámku a potom předal Černouška do jeho rukou. Nejstarší skřítek a nejvyšší vládce tohoto zámku Černouška položil vedle své postele, aby ho měl co nejvíc na očích a pořád ho mohl sledovat, jestli něco nepotřebuje.

Pak šel k Jarňáčkovi, rozloučil se s ním, objal ho, dali si pusu na rozloučenou a skřítek Jarňáček odevzdal klíče a vyšel ze zámku.

Šel tři dny a tři noci, než se zase dostal k sobě domů. A jak tak šel, vzpomínal na zámek ve skřítčí říši. I později, když už byl ve své dřevěné chaloupce, byl moc rád, že poznal zámek pro všechny skřítky. Ještě než konečně usnul ve své dlouho očekávané posteli, která se na něj těšila až zase přijde domů, vzal papír a napsal dopis pro radost všem skřítkům na zámku, ve kterém prožil moc hezké chvíle.

Jarňáček měl radost, že našel takový zámek a spoustu kamarádů, kteří ho měli rádi.