Kostkované pohádky

Probuzení dalšího dne

Když se Jarňáček ráno probudil, uviděl z okna své malé komnaty, jak venku svítá a vylézá sluníčko skrz černé mraky. Protřel si oči a pomalu začal vstávat z postele. Ještě před snídaní se šel projít po zámecké zahradě, která byla hodně velká a moc krásná a bylo tam spousta hezkých stromů.

Když se vrátil do své malé komnaty, šel se do koupelny pro skřítky umýt. Umyl si obličej a ruce a potom si ještě učesal dlouhé vlasy, aby nebyl rozcuchaný. Vyšel z koupelny, šel rovně po chodbě, potom zahnul doprava a pak otevřel vrátka, kterými se vycházelo ze zámku a vyšel znovu ven, do zámecké zahrady.

Byly tu cestičky a mezi nimi trávník, na tom trávníku stromy, které - zrovna když se Jarňáček procházel po zahradě - rozkvétaly, protože chtěly ukázat skřítkovi Jarňáčkovi svoji přírodní krásu a chtěly, aby se Jarňáčkovi na zámecké zahradě líbilo a chodil tam častěji. Měly rády návštěvy a hlavně měly rády všechny skřítky, kteří se procházeli u nich po zahradě, protože když tam byli ostatní skřítkové, stromům nebylo smutno.

Jarňáček to poznal a říkal si, jak to hezky vymyslel a jaké má hezké jarní ráno. Jak si to tak řekl, zjistil, že jsou všichni malí i velcí skřítci vzhůru a už vaří snídani. Jarňáček se ještě chvíli procházel a pak se rozhodl, že už má hlad a půjde na snídani.

Vyšel ze zámecké zahrady po schodech, otevřel dveře a šel po schodech, pak šel rovnou do jídelny pro skřítky. Všichni už byli u svých malinkatých stolečků a každý skřítek měl na svém místě židli nebo malé děti malé skřítkovské sedačky.

Jarňáček si sedl ke stolu a začal snídat a přitom všem skřítkům vyprávěl, jak měl hezké ráno. Všem skřítkům se to moc líbilo a měli radost, že jejich kamarád má takovou velkou radost a že se mu ve skřítkovské říši tak moc líbí.

Když všichni skřítkové dosnídali, šli pomoci do kuchyně umýt nádobí a uklidit. Maminky a tatínkové, kteří byli s malými skřítky si to rozdělili: jeden z rodičů šel s dětmi ven a druhý uklízel.

Jarňáček vstal od stolu a odešel z jídelny. Došel do své malé komnaty, vlezl si do postele, přikryl se peřinou a četl si pohádky o skřítcích z knížky, kterou měl v posteli aby se mu dobře spalo a měl hezké sny.

Začetl se do knížky tak, že ani nevěděl, že už je odpoledne. A tak tu knížku stačil přečíst celou a pak ji malým skřítkům celou postupně převyprávěl. Dětem i dospělým skřítkům se Jarňáčkovo vyprávění tolik líbilo, že někteří z nich chtěli, aby jim ji vyprávěl 3x po sobě, úplně celou.

Jarňáček položil přečtenou knížku do poličky a rozhodl se, že se půjde ještě ven. Vzal si skřítkovskou bundu a šel do zámecké zahrady a tam byl až do úplného večera, protože bylo ten den zrovna moc hezky až do konce dne.

Když se už začalo stmívat, Jarňáček šel zpátky do své malé komnaty. Sundal si skřítkovské boty, které vypadaly tak, že měly normální tvar bot, ale měly dlouhou špičku a na ní vyšitého malého skřítka, aby bylo vidět, že jsou to opravdu Jarňáčkovy boty.

Když si lehl do postýlky, vzpomněl si, že si ještě musí před spaním vyčistit zuby a umýt obličej. Vstal ještě z postýlky a šel rychle do koupelny a umyl si zuby a obličej. Znovu si lehnul a přikryl se peřinou.

Ještě než si položil skřítkovskou hlavu na polštář, pořádně ho naklepal, aby se mu dobře spalo a zdál se mu hezký jarní sen - třeba i o tom, jak byl dneska na zámecké zahradě a moc se mu to líbilo. Potom se přikryl, ruce si nechal venku na peřině, chvíli přemýšlel a pak krásně a sladce usnul.