Kostkované pohádky

Jak maminka Pochodeň šla s dětmi do divadla

V polovině ledna 2000 se maminka Pochodeň brzo ráno probudila, vstala, umyla se, vyčistila si zuby a šla udělat dětem i sobě čaj a chleba se sýrem. Tatínek Ohníček už byl dávno v práci. Když maminka Pochodeň dodělala dětem snídani, dala i čistý ubrus a dala na něj prostírání aby, když něco ukápne, to nebylo hned na čistý ubrus. Postavila tři talíře na stůl a šla se podívat jestli Hnědulka a Uhlík už jsou vzhůru. Přišla do pokoje a zjistila že Hnědulka a Uhlík ještě spí. Honem zase zavřela a vzala si noviny, sedla si ke stolu a četla si je, aby věděla co je ve světě nového. Bylo tam napsáno, že v televizi bude pohádka o čertech a také že nějaký čert vyhrál a že šel pak do televize a tam se na něj pak dívali čertí rodiče a celá čertí říše. Ta rodina se jmenovala Svíčková - to byla rodina vedle nich, to byla rodina, která čekala první dítě. A proč byla v novinách? Protože vyhrála ve Sportce a měla radost.

Když maminka Pochodeň dojídala snídani, měla už noviny přečtené. Složila je a dala je do obýváku na televizi a šla si pro děti. Když viděla Hnědulku a Uhlíka, jak ještě pořád spí, rozhodla se, že je tentokrát probudí - i když jsou krásní, když spinkají. Dala jim pusinku a řekla jim „Dobré ráno, Uhlíku ! Dobré ráno, Hnědulko ! Už je osm hodin ráno, musíme vstávat!“ Pak je Pochodeň oblékla do denního prádla, dala jim všechno čisté. Vzala je do koupelny a umyla jim obličejíčky a ručičky a pak šli z koupelny do kuchyně, kde Hnědulku a Uhlíka posadila na sedačku a pak je přikryla čertí dečkou, kterou měli pod sebou. Čertí dečka byla strašně velká, tak se tam zabalili Hnědulka a Uhlík dohromady. Pak Pochodeň řekla dětem „ Buďte tady chviličku spolu, já Vám jdu ustlat postýlku, abyste měli hezké peřinky. Pak odešla do pokoje dětí.

Měly špinavé prostěradlo i povláčky. Pochodeň povláčky i prostěradlo převlékla a děti měly krásně čistou postýlku, která byla do hněda - na hnědém podkladu byly černé hvězdičky a černý měsíček. Vypadalo to moc hezky. Když to Pochodeň udělala, zavřela dveře od pokoje dětí a šla do kuchyně. Hnědulce a Uhlíkovi dala bryndáčky a talíře a začala je krmit jednoho po druhém chlebem, namočeným v mléce a pak to zapily čajem. Dětem to nechutnalo a tak jedly pomalu. Když už snědly pět lžic a maminka viděla, že tohle Hnědulce a Uhlíkovi nechutná tak jim utřela pusinky od chleba a čaje a vzala je pryč. Měly hroznou radost, že je maminka nenutí jíst. Když Pochodeň udělala všechno kolem dětí, sebrala i lžičku, která jim spadla, jak kopaly nožičkama když měly radost. Maminka děti přikryla, nechala je v sedačce v kuchyni, kde myla nádobí po snídani.

Když nádobí domyla, zavolala tatínkovi Ohníčkovi, že jde s Hnědulkou a Uhlíkem do divadla na čertí představení. Ohníček měl z toho radost a popřál jim všem třem pěkný zážitek a Pochodeň se s ním rozloučila a položila telefon a šla dětem do skříňky pro šatičky, které měly u sebe v pokoji. Uhlíkovi dala zelený svetříček a zelenou čepičku a Hnědulce žlutou čepičku a žlutý svetříček. Maminka byla ráda, že jim to moc sluší, že se jí povedlo uplést jim tak hezké oblečení, které teď děti nosily. Měla z toho takovou radost, že jim dala pusinku a pohladila je. Vzala si je do pokoje k sobě, aby tam nebyly samy, než se oblékne. Položila Hnědulku a Uhlíka na zem, vyndala si se své skříně hnědé šaty a dřevěný náramek na ruku. Ještě si vzala čelenku, koukla se do zrcadla, řekla si, že by to tak mohlo jít a vzala si děti, oblékla jim bundičky a posadila je do předsíně, kde si nachystala předtím sedačku aby - až si bude oblékat kabát - je měla kam položit. Oblékla si kabát, otevřela dveře od bytu, dala děti do fusaku do kočárku, aby jim nebyla zima a šla s nimi do divadla na pohádku.

Dávali představení „Mezi čerty v roce 2000“. Maminka vyšla před byt, zavolala výtah, svezli se dolů, otevřela dveře od baráku a vyšla s dětmi na ulici. Byla zima, proto Pochodeň přikryla děti fusakem ještě víc a zapnula si kabát, aby na ní nenafoukalo a nebyla nemocná, aby nemusela mít strach o zdraví. Šli doleva, rovně, doprava, přešli přes silnici a šli zase rovně a naproti nim stál velký barák, na kterém bylo napsáno „Divadlo pro čerty 2000“. Maminka přicházela k tomu baráku, moc se jí ten baráček líbil: byl celý hnědý a měl za okny hnědé truhlíky s bílými kytičkami.

Maminka otevřela dveře od divadla a šla s Hnědulkou a Uhlíkem do předsíně divadla, kde se odkládaly bundy a kočárky pro malé děti. Pochodeň svlékla děti i sebe a odložila tam i kočárek k paní co tam byla na hlídání a šla s dětmi do sálu, do první řady, aby děti dobře viděly na ty čerty. Mamince se to čekání zdálo moc dlouhé protože už to mělo začínat, ale nezačínalo. Ale sotva si to dořekla tak zazněl gong a začli hrát čertí divadlo. Hrála tam čertí maminka a pět dětí a ty chodily každý den s maminkou do školy, aby se naučily jak se mají chovat a učit se a nebyly hloupé. Ty děti šly do školy kde byl nějaký učitel, který když něco některé čertí dítě chtělo na nějakou čertí výchovu nebo chtělo něco dokázat, tak jim řekl jak to mají udělat.

Řekl jim kouzlo jak to mají udělat a kterým se to můžou naučit a každé čertí dítě s maminkou čerticí dostalo malou kuličku a až si bude přát něco umět, ať tu kuličku položí k tomu co chtějí umět a budou to hnedka umět. Děti i maminka poslechli čertího učitele a všichni čerti, celá rodina pak šla domů a když chtěli něco umět, tak si vzpoměli na pana učitele, který jim dal kouzelnou barevnou kuličku, aby se jim všechno povedlo. Tak to udělali a ono se jim to doopravdy povedlo. Byli strašně rádi, že něco umí a všichni čertíci pak dali mamince pusu a ta je dala do postýlek, každé dítě si lehlo do své postýlky a poslalo všem dětem pusu a pak se zavřela opona a za chvilku už byl konec.

Maminka vzala děti, Hnědulku a Uhlíka, a odešla ze sálu do předsíně, kde měli oblečení a kočárek. Maminka si oblékla kabát, oblékla děti do bundiček, dala je do kočárku, pořádně je přikryla čertí dekou a fusakem a řekla té paní, že to bylo moc pěkné. Maminka pak otevřela dveře od divadla a vyjela a vyšla za kočárkem z baráku. Když přišli z divadla, byla už skoro tma a maminka už byla z toho unavená a těšila se, že až přijdou domů dá děti do postýlky, udělá si večeři a počká na Ohníčka a půjdou také spát.

Když si to všechno řekla, už byli skoro před domem. Maminka Pochodeň zatáčela k domu kde bydleli a pak otevřela dveře od baráku kde bydleli. Přivolala výtah, vzala kočárek i děti dovnitř a vyjela do prvního patra kde bydleli, otevřela dveře od bytu, vzala děti z kočárku a vešla s Hnědulkou a Uhlíkem do předsíně, tam je položila do sedačky, svlékla nejdřív sebe a pak děti, Hnědulku a Uhlíka. Děti mezitím usínaly a než usnuly tak se na maminku strašně začaly smát, jako kdyby jí říkaly, že se jim to strašně líbilo, že příště zase někam společně chtějí jít.

Když to maminka Pochodeň viděla měla z toho radost. Vzala děti i se sedačkou, odnesla je do kuchyně a tam jim udělala housku s mlékem, dala jim bryndáčky, řekla jim „Dobrou chuť, Hnědulko! Dobrou chuť, Uhlíku!“ a začala je krmit. Když viděla že už děti dojídají a že jim to chutnalo, dala jim pusu a řekla jim „Vy jste tak hodní, že jste dojedli!“ Pak je přikryla dekou s čerty která jim spadla na zem a vešli se pod ní Hnědulka i s Uhlíkem najednou. Pak vzala všechny věci ze stolu, dala je na hromádku do dřezu, řekla Hnědulce a Uhlíkovi „Tak pojďte, půjdeme už spát!“ a odnesla je do pokoje do postýlky. Tam jim rozsvítila lampičku a chviličku si s nimi povídala, hladila je a zpívala jim až děti za chvilku usnuly. Když to maminka Pochodeň viděla, usmála se na Hnědulku a Uhlíka, protože se jí líbilo, jak krásně spinkají. Přikryla je čistými peřinkami, zhasla lampičku a odešla z pokoje Hnědulky a Uhlíka do kuchyně, kde si umyla nádobí.

Když Pochodeň už skoro domývala nádobí, Ohníček přišel domů, pozdravil Pochodeň která šla zrovna z kuchyně do obýváku. Pochodeň pozdravila Ohníčka a pak si na chvíli sedla do křesla, vzala si knížku a chvíli si četla. V tom jí Ohníček řekl, že se půjde hned vykoupat a poprosil Pochodeň, aby zatím udělala pro ně večeři, že to tak bude lepší. Pochodeň udělala rýžový nákyp, který měli oba dva hrozně rádi. Když se Ohníček vykoupal, Pochodeň měla večeři na stole a posypávala zrovna rýžový nákyp skořicí, když Ohníček přicházel do kuchyně. Pak si popřáli dobrou chuť a začali večeřet. Když Ohníček dojedl, řekl Pochodni, že mu ta večeře moc chutnala a Pochodeň řekla Ohníčkovi, že jí docela také. A měli oba dva radost, jakou si udělali dobrou večeři. Když Ohníček a Pochodeň dojedli, Pochodeň se zeptala Ohníčka, jestli se může jít umýt, než Ohníček umyje nádobí od večeře. Když se Pochodeň vykoupala a Ohníček domyl nádobí tak si na chvilku sedl do křesla, vzal si noviny a čekal na Pochodeň, až se domyje a přijde do obýváku a půjdou spolu spát. Když přišla, viděla Ohníčka jak si čte noviny a řekla mu „Dobrou noc!“, Ohníček to samé řekl jí a Pochodeň zavřela dveře od obýváku a šla si lehnout do postele. Ohníček dočetl noviny, zhasl lampičku a svíčku v obýváku a šel si také lehnout. Lehl si do postele, narovnal si polštář, přikryl se peřinou a když viděl, že Pochodeň spí, tak chvilku přemýšlel a za chvíli usnul také. A spali až do druhého dne do deseti hodin dopoledne, protože Ohníček měl v práci volno. Moc hezky se jim spalo a byli rádi, že mají tak dlouhou noc a hezky si odpočinuli.