Byl čtvrtek ráno. Venku byla ještě hrozná tma a na nebi svítily žluté hvězdičky. Byl tam i jeden měsíc. A na zemi bylo bílo. Na každém rohu v ulici byly tři malé stromky. A na těch stromcích svítila světélka. Na jednom stromku svítila červeně, na druhém růžovo fialově a na třetím jenom žlutě, na to padal sníh. Bylo to hezké. Pochodeň zrovna vstávala a když se podívala z okna, viděla, jaká je venku tma. Ustlala si postel a šla si postavit na čaj. Když si postavila na ten čaj, šla se do koupelny umýt. Potom šla zpět do kuchyně, udělat si snídani. Udělala sobě i dětem puding s piškoty a k pití kakao. Když připravila snídani, došla si pro děti do pokoje, protože už byly vzhůru. Vzala z postýlky Hnědulku i Uhlíka, dala jim pusinku a šli společně do kuchyně, kde měli nachystanou snídani. Maminka Pochodeň dala Hnědulku a Uhlíka do sedačky, dala je ke stolu a dala jim bryndáčky. Popřáli si dobrou chuť a maminka je začala krmit. Dětem snídaně moc chutnala, tak to snědly hodně rychle. Když to maminka Pochodeň viděla, měla z toho velkou radost. Pak Hnědulce a Uhlíkovi umyla pusinky, sedla si ke stolu a dojedla si snídani také.
Když dojedli všichni tři, maminka se zvedla od stolu a posbírala všechno nádobí po snídani. Dala ho do dřezu a vzala si Jar na nádobí a všechno to nádobí umyla. Přitom se občas koukla na Hnědulku a Uhlíka, kteří mrskali ručičkami, že to úplně vypadalo jako kdyby tleskali mamince, která když umývala nádobí, tak Hnědulce a Uhlíkovi přitom zpívala. Když to nádobí za chvíli umyla, vzala Hnědulku a Uhlíka i se sedačkou z kuchyně do obýváku. Pak Hnědulce a Uhlíkovi došla do pokoje pro knížku která se jmenovala „Jak rostou kytky“, kterou měly děti moc rády, protože tam bylo ještě moc pěkných pohádek o kytkách, které jim maminka Pochodeň ještě nečetla. Tak si maminka sedla do křesla a otevřela knížku a začala jim číst další pohádku. Hnědulce a Uhlíkovi se to moc líbilo, až z toho usnuli v sedačce, ve které seděli. Když to maminka Pochodeň viděla, byla ráda , že Uhlík s Hnědulkou takhle krásně spinkají. Došla jim do pokoje pro dečku, na které byli malí čertíci. Přikryla Hnědulku a Uhlíka, sedla si zpátky do křesla, vzala si jehlice a vlnu na pletení , protože se rozhodla, že Hnědulce a Uhlíkovi uplete čepičku a svetr.
Už bylo pět hodin večer, když maminka doplétala první svetr, který patřil Uhlíkovi. Pak přišel Ohníček z práce, převlékl se, vzal si bačkory a šel za Pochodní do obýváku. Když viděl, že Hnědulka a Uhlík spí, potichu přišel k mamince Pochodni, pohladil ji a potichu se zeptal „Jaký byl dnešní den ? A co Hnědulka a Uhlík dělali dneska nového?“ Pochodeň řekla Ohníčkovi, že Uhlík a Hnědulka jsou moc hodné děti a dneska vůbec nezlobily. Ohníček měl z toho velkou radost a podíval se přitom na děti, které ještě pořád krásně spaly. Když to tatínek Ohníček viděl, usmál se taky a zeptal se maminky Pochodně, jestli už pro ně nemá začít dělat večeři. Bylo totiž už šest hodin večer. Maminka Pochodeň řekla Ohníčkovi, že už asi ano. Ohníček se zeptal maminky Pochodně, co jim má dneska udělat. Pochodeň řekla, že v lednici je zbytek piškotové buchty, že už by se měla dojíst. Tak jí tatínek Ohníček vyndal z ledničky, aby nebyla moc studená, dal ji na talířky, pak ji ještě rozkrájel a k pití udělal kakao. Pak se zeptal maminky, co má udělat pro ně dva a maminka Pochodeň řekla, že nějaký obložený chleba se sýrem a vajíčko a k pití jim uvařila šípkový čaj.
Pak bylo půl osmé a Pochodeň s Ohníčkem si vzali večeři k televizi a přitom se dívali na zprávy. Když už zprávy pomalu končily, Ohníček s Pochodní dojídali večeři. Když dojedli, šli se podívat za Hnědulkou a Uhlíkem do obýváku, jestli už jsou vzhůru. Hnědulka a Uhlík se už probudili a když viděli maminku Pochodeň a tatínka Ohníčka, tak si zívli. Otevřeli očička a ještě se na ně usmívali. Tatínek Ohníček a maminka Pochodeň si vzali každý jedno dítě, koukli se, jestli nejsou mokré, pak je svlékli a vzali je do koupelny, kde je umyli. Když je umyli, dali jim čisté prostěradlo do postýlky a čisté prádlo. Hnědulku oblékli do žlutého trička a žlutých dupaček, Uhlíkovi dali zelené tričko a žluté dupačky a oběma dětem to moc slušelo. Když Ohníček a Pochodeň obě děti, Uhlíka i Hnědulku oblékli, tak je vzali do kuchyně, tam je posadili do sedačky, řekli jim „Dobrou chuť !“ . Pak jim dali buchtu z piškotů a k tomu kakao. Protože už byl večer a Hnědulka i Uhlík byli rozespalí, tak jim šlo pomaleji jíst. Trvalo jim to asi čtvrt hodiny, než snědly večeři. Když Hnědulka a Uhlík dojedli, maminka Pochodeň a tatínek Ohníček utřeli Hnědulce a Uhlíkovi pusinky, vzali si je ze sedačky do náruče a ještě chvilku jim zpívali. Pak jim dali pusinku a odnesli je do postýlky, kde měli čisté prostěradlo, aby se jim dobře spinkalo. Přikryli je bílou peřinkou, pohladili Hnědulku a Uhlíka po hlavě a potichu odešli z pokoje. Pak se maminka Pochodeň a tatínek Ohníček umyli, vyčistili si zuby a šli také spát. Zdálo se jim, že venku na nebi je hrozná tma a svítí tam hvězdičky. A dvě z těch hvězdiček jsou Hnědulka a Uhlík a ty dvě poslední jsou oni dva. Zdál se jim moc hezký sen.
Jak se čertí rodina rozhodla, že si pořídí dítě
První měsíce života dvou malých čertíčků
Jak se Uhlík s Hnědulkou naučili mluvit
Jak táta Ohníček slavil narozeniny