Dáda a Jára

Kostkované pohádky

pro hodné děti píše Dáda KOSTKOVÁ

Tři dny zbývaly do Vánoc

Třetí týden v prosinci v neděli už tatínek Ohníček přinesl vánoční stromeček a tašku s věcmi na Vánoce, ve které byly poličky do pokoje pro Pochodeň k Ježíšku a další dárečky. Děti s maminkou ještě nebyly doma, tak se Ohníček převlékl do domácích šatů, došel si pro dřevo, které přinesl z práce, připravil si nářadí, rozsvítil si v pokoji a pak si sedl ke stolu a začal vyrábět dřevěnou mašinku pro děti k Ježíšku. To dřevo bylo strašně hezké. Když už tu mašinku měl skoro hotovou tak si ještě vymyslel, že jí udělá i okénko a otevírací dveře s klikou. Dělal to asi tři hodiny, pak to uklidil, aby na to děti nepřišly.

Pochodeň s Uhlíkem a Hnědulkou přišli domů zrovna když s tím byl tatínek hotov. Ohníček Hnědulku, Uhlíka a Pochodeň pozdravil, maminka si svlékla bundu a pak svlékla Hnědulku a Uhlíka a vzala je do obýváku. Ohníček se zeptal Pochodně co má dětem uvařit k večeři. Pochodeň jim chtěla uvařit krupicovou kaši, tak tatínek Ohníček uvařil dětem krupicovou kaši. Když měl Ohníček pro děti uvařenou večeři, vzala si Pochodeň talíř pro Hnědulku a Ohníček si vzal talíř pro Uhlíka. Pak si vzali každý jedno dítě, sedli si s nimi ke stolu do kuchyně, popřáli jim dobrou chuť a začali je krmit.

Dětem Uhlíkovi a Hnědulce to moc chutnalo a každou chvilku se dívali na maminku a na tatínka a strašně se přitom usmívali. Maminka Pochodeň a tatínek Ohníček měli radost, že se na ně děti usmívají a že tak hezky papají. Už to měli skoro snědené, když bylo už půl sedmé a v televizi začínal zrovna Večerníček „Maxičert Fík“ - to byl totiž zrovna nový seriál. Tak Ohníček a Pochodeň utřeli Uhlíkovi a Hnědulce pusinky a šli do obýváku, pustili si televizi a sedli si do křesel.

Maxičert vypadal asi takto: měl 4 nohy, krátký ocas, velké rohy. Zkrátka vypadal jako pes, ale nebyl to pes. A ten Maxičert chodil z jednoho konce světa na druhý, chodil různě po světě jak sám chtěl a jak se mu zrovna líbilo. On totiž zapomněl, odkud přišel a že se o něj starala jedna moc hodná holčička, která měla jeden copánek, zlaté vlasy, byla malá a chodila do 1. třídy. Dokud jí nenašel tak Večerníček „Maxičert“ pokračoval každý večer v půl sedmé. Když Večerníček řekl „Dobrou noc, děti !“ a skončila pohádka, Pochodeň a Ohníček šli do pokoje uložit děti do postýlek. Přebalili je, dali jim čisté oblečení na spaní, pak jim dali dobrou noc. Maminka Pochodeň a tatínek Ohníček dali dětem každému pusinku a šli do obýváku. Byly tam zrovna zprávy, tak se na ně koukli. Pak se umyli, dali si dobrou noc, tatínek Ohníček dal mamince Pochodni pusu, Pochodeň Ohníčkovi taky a šli rovněž spát.

O KRÁSNÉM ŽIVOTĚ MOJÍ ŠNEČÍ HOLČIČKY SEDMIKRÁSKY
POZOROVÁNÍ BRAMBORY
SNY O LIDECH, ZVÍŘATECH A OBYČEJNÝCH VĚCECH
KRÁTKÉ POHÁDKY Z OBYČEJNÉHO ŽIVOTA
PODZIMNÍ POHÁDKY
ZIMNÍ POHÁDKY
POHÁDKA O SKŘÍTKU JARŇÁČKOVI
ČERTÍ RODINA NA CESTÁCH
ČERTÍ RODINA JE ZASE DOMA
MALÍ ČERTÍCI POZNÁVAJÍ SVĚT
JAK ŽIJE ČERTÍ RODINKA 2
O AUTORCE
JAK ŽIJE ČERTÍ RODINKA

Kde žijí čerti?

Jak se čertí rodina rozhodla, že si pořídí dítě

Druhý den v rodině u čertů

První měsíce života dvou malých čertíčků

Jak šli čerti na výlet

Jak se Uhlík s Hnědulkou naučili mluvit

Jak táta Ohníček slavil narozeniny

První zima malých čertíků

Jak k Uhlíkovi a Hnědulce přišel Mikuláš

Tři dny zbývaly do Vánoc

První Vánoce u čertů

U čertů po Štědrém dni

Třetí den po Vánocích

Poslední pátek v roce

© Daniela Kostková 2003 - 2005                            Úvodní stránka