Za Prahou byla jedna louka. Byla světle i tmavě zelená a na ní byla místo barevných kytiček vajíčka různých barev. Vedle louky byla cesta a u ní stál světle růžový rodinný domek. V každém okně byly bílé truhlíky a kvetly tam červené a růžové růže. V tom domě žili mladí manželé.Paní se jmenovala Kristýna a její manžel se jmenoval Pepa. Na zahrádce měli kozu. Ta koza byla bílá a jmenovala se Pepina. Čekala mládě. Už se nemohla dočkat,až se narodí. Moc se na něj těšila. Když konečně přišla půlka března, mládě se narodilo. Byl to kluk, byl celý černý, a tak ho pojmenovali Uhlík. A Pepina měla obrovskou radost. Chtěla jeho narození nějak oslavit. Paní Kristýna to na ní poznala, a tak šla na louku a natrhala jí čerstvou trávu. K tomu jí přidala ještě červené a žluté jablko. To si Pepina pochutnala! A Uhlík? Ten se brzy naučil běhat.