V pondělí ráno se Pochodeň a Ohníček probudili oba najednou když děti ještě spaly. Ohníček vstal a šel se umýt a maminka už taky pomalu vstávala, sedla si na postel a přemýšlela jestli si sbalili všechno co měli s sebou, aby u tety nic nezapomněli. Vstala z postele, šla se umýt a z pokoje sestry Brikety vynesla jejich věci, aby teta Briketa už měla pokoj volný. Když se Ohníček umyl tak Pochodeň uvařila k snídani čaj pro Hnědulku a Uhlíka, vzbudila obě děti a začala je oblékat. Dala jim čisté teplé oblečení na cestu, aby jim nebyla zima a pak vynesla Hnědulku a Uhlíka do kuchyně, posadila je do sedačky, dala jim bryndáčky, vzala oba talířky a postavila je před děti na stůl. Nakrmila Hnědulku a Uhlíka i sebe. Dětem to moc nechutnalo - měly zrovna jablko a mrkev a tu Uhlík s Hnědulkou neměli rádi, ale protože by měli ve vlaku hlad, tak to všechno spapali. Když Uhlík s Hnědulkou snědli snídani, maminka je za to moc pochválila a pohladila je za to po vláskách. Pak si sedla Pochodeň ke stolu naproti dětem, přišel Ohníček, sedl si k nim a oba se také najedli. Měli k snídani chleba s máslem a k pití měli čaj. Oba rodiče jedli a dívali se přitom na Hnědulku a Uhlíka, kteří se celou dobu smáli. Když to viděla maminka Pochodeň, musela se smát taky, protože měla radost, že má tak veselé děti, když začal ten Nový rok.
Ohníček a Pochodeň dojedli, Pochodeň řekla Ohníčkovi, že se chce jít s dětmi rozloučit s tetou, ať umyje nádobí a pak se tam za nimi staví rozloučit se osobně. Maminka vyšla z pokoje kde snídali, vyšla po schodech nahoru, otevřela dveře a vstoupila do nich. Teta seděla v obýváku na křesle a četla si knížku. Když viděla, že Pochodeň přišla s Hnědulkou a Uhlíkem se rozloučit, bylo jí to moc líto, že musejí odjet zpátky domů. Pochodeň podala Briketě Hnědulku a ta řekla Hnědulce “Hodná holka!“ a dala jí pusinku. Hnědulka se na tetu usmála a Briketa podala Hnědulku zpátky Pochodni. Pochodeň podala Briketě do náruče Uhlíka. Teta řekla Uhlíkovi ať zase brzy přijedou, že se jí bude stýskat a dala mu pusinku na rozloučenou. Vrátila Uhlíka mamince Pochodni, Pochodeň si ještě na chvilku sedla k Briketě na sedačku, než přijde Ohníček nahoru. Ten za chvilku otevřel dveře od obýváku, rozloučil se s Briketou a řekl jí, že to s ní bylo moc fajn a že určitě brzo zase přijedou za ní. Tak se rozloučili všichni společně, dali si pusu, teta Briketa pohladila svojí setru Pochodeň a řekla „Mějte se všichni hezky a šťastnou cestu do Prahy!“.
Když Ohníček, Pochodeň, Hnědulka a Uhlík odešli, teta viděla z dálky jak jí Hnědulka a Uhlík mává, usmála se a zamávala jim taky. Když už neviděla ani Pochodeň ani Ohníčka, zavřela dveře od svého bytu. Když děti vyšly ze zahrady tety Brikety, zavřely vrátka. Šli asi půl hodiny až došli na Břízovské nádraží. Ohníček si s dětmi sedl na lavičku a čekali až jim pojede vlak. Pochodeň a Ohníček asi za deset minut, když dojel vlak, nastoupili, sedli si, vzali si děti každý jedno na klín - Pochodeň měla Hnědulku, tatínek si vzal Uhlíka. Vlak se rozjel z Břízovského nádraží a za chvíli Pochodeň viděla s Hnědulkou hezkou krajinu, která byla celá zelená, v dálce byly kopce a byla krásná růžovožlutá obloha. Moc se to Pochodni i Hnědulce líbilo. Tatínek Ohníček s Uhlíkem si četli ve vlaku knížku. Ohníček ukazoval Uhlíkovi obrázky v knížce které ještě neviděl. Uhlíkovi se to moc líbilo, vydržel to celou cestu ve vlaku do Prahy.
Za tři hodiny byli na Masarykově nádraží, tam vystoupili a když vyšli z Masarykova nádraží zdálo se jim, že je po vánocích a Ohníček řekl Pochodni „ Ach jo, to je škoda, že už zítra musím do práce !“ a když jí to dořekl, už byli doma, před svým domem kde bydleli v přízemí. Maminka Pochodeň odemkla dveře od bytu, Ohníček šel s Uhlíkem dál do obýváku kde už čekala Hnědulka. Tatínek vypakoval věci, které přivezli a dal všechno špinavé prádlo do pračky. Když viděl že už je dost hodin, šel uvařit nudlovou polévku k obědu a k ní chleba. Zavolal maminku aby šla ke stolu, že už má hotový oběd. Maminka Pochodeň mu to nechtěla věřit, že tak rychle uvařil pro ni i pro sebe. Šla do kuchyně a viděla, že opravdu už má hotový oběd a pochválila Ohníčka. Sedla si do kuchyně na židli, popřála „Dobrou chuť!“ a začala jíst. Než to Ohníček a Pochodeň dojedli, seděly děti v obýváku na sedačce protože měly radost, že už jsou doma. Když to Pochodeň dojedla, dala nádobí do dřezu a udělal něco pro Hnědulku a Uhlíka - udělala jim buchtu s bílou čokoládou. To dětem moc chutnalo. A k tomu čisté bílé mléko. Ohníček zatím umyl nádobí, než Pochodeň nakrmila Hnědulku a Uhlíka.
Když měli snědeno, maminka jim utřela pusy, převlékla je do domácího a přebalila je, složila jim šaty na ven a dala je do postýlky. Když viděla, že Hnědulka a Uhlík skoro spinkají tak je přikryla dečkou a nechala je být. Potichu zavřela dveře a šla za tatínkem do obýváku. Ten si četl noviny, které jim přinesla pošťačka za tu dobu co tam nebyli. Pochodeň si sedla do křesla a četla si, co je ve světě nového. Četli si celou dobu co Hnědulka a Uhlík spali. Hnědulka a Uhlík spali asi tři hodiny, jak byli unavení z té cesty. Když se asi ve čtyři hodiny Uhlík a Hnědulka vzbudili, maminka je slyšela a šla se na ně podívat do pokoje. Viděla že už jsou odpočatí. Vzala dupačky ze skříňky, oblékla děti a pak zavolala Ohníčka aby si vzal Uhlíka, že ona si vezme Hnědulku. Vzali je do obýváku k sobě, dali jim hračky, které s sebou neměli a děti si krásně hrály a rodiče byli spokojení, jak si krásně hrají a měli z nich radost. V šest hodin večer se domluvili, že dají Hnědulce a Uhlíkovi k večeři jenom mléko, aby jim nebylo špatně než půjdou spinkat. Tatínek Ohníček tedy uvařil mléko, pak si vzal Hnědulku a dal jí ho vypít. Maminka si vzala Uhlíka dala mu ho také vypít. Pak děti chvilku pochovali a když viděli, že jsou unavené, odnesli je do pokoje, tam je uložili do postýlky, pohladili je po ručičkách a Hnědulka a Uhlík už spali a zdálo se jim něco hezkého. Maminka Pochodeň uvařila čaj, namazala rohlíky s máslem, pak se koukli Ohníček a Pochodeň na Zprávy. Když Zprávy skončily, Ohníček a Pochodeň se umyli a šli také do postele. Dali si pusu a řekli si „Dobrou noc“ a lehli si a spali až do rána.
Jak Pochodeň jela s rodinou k sestře na Moravu