Král vzduchu
František MALKOVSKÝ
Další informace:
- Bratr Jaroslav
- Bratr Alois
- Zdenka Podhajská
- Fragment vrtule
- Fragment trupu
- Vrtule z letounu Avia BH-21
- Část trupu letounu Avia B 21.96
- Popis letounu Avia BH-21
- Letoun BH-21
- Informace o letounu Avia BH-21
- Avia BH-21 na Fandovi
- Čtyři
- Malkovský v Encyclopaedia Britannica
- Malkovský v televizi
- Ježíškovy toulky po světě
- Ulice Malkovského
Čtyři
Patnáct hodin deset minut dne šestého března roku jeden tisíc devět set třicet. Dá se to napsat docela zkráceně, a sice 6.3.1930 v 15.10, ale to datum pro mne musí být celé, neboť se mi vrylo tak významně do paměti, jako máloco jiného. Tedy! V tuto chvilku byl na pražském letišti nezvyklý a také málokdy vídaný ruch a šum. Ani letecké dny, kolik jich kdy bylo, ani přehlídky na letišti neměly nikdy tolik letounů pohybujících se po ploše letiště, jako šestý březen.
Na start se řadily dvě veliké eskadry letectva. První dvoumístná asi 40 letounů a druhá jednomístná a také tolik. Vzduch se chvěl bouří motorů a sotva vyběhlá jarní travička se pod proudy hvízdajícího větru od vrtulí vyděšeně krčila k zemi. 15.20 start! Běží skupina první; sotva se odlepí, žene se za ní druhá, třetí. V jedné z těch skupinek, jako vedoucí číslo sedím já se svojí Ab.11.70 a hledím co nejdříve dohonit skupinu předcházející, abych se s ní i s těmi ostatními sloučil v jedinou kupředu letící masu. Konečně jsme se srovnali. Máme 600 m výšky. Tak se mi v té velkoskupině zdá, že není hukot motorů ani slyšet a jakési podivné ticho, jistě větší, než když letím sám, rozprostírá se kolem mne. Nevysoko nad námi se válí kupy šedých mraků a dole leží v dolíku jako na dlani trochu stisknutá naše zlatá Praha.
Jistěže tisíce a tisíce očí hledí právě v tu chvilku nahoru, na veliké hučící mračno, ženoucí se pod nebem velikou rychlostí kupředu. Ty oči jako by každý z nás na sobě cítil, protože je to na celé skupině patrné: jak přesně se drží, jak úzkostlivě každý dbá, aby vypadala co nejkrásněji. Přeletěli jsme Prahu, a točíme se pomalým obloukem zpět, abychom v jiné formaci proletěli tutéž dráhu. Skupina se točí jako obrovský kolotoč a rozvíjí se jako had. Už nastupujeme znovu. Je právě 15.55 hodin. Jen ještě dva letouny přede mnou se přiblíží trochu k sobě a nové seskupení bude hotovo. Dívám se na ně, jak se přibližují. Všechno další následovalo jako rána do hlavy. Jako na jeden povel vyrazily proti sobě a vzápětí na to vrtule levého letounu drtí bok letounu pravého. Byly to jen krátké vteřiny, ve kterých se to všechno odehrálo.
Kusy křídel, stovky třísek rozlítávajících se na všechny strany, lidská těla, která se mezi tím vším mihla k ničemu nepoutána, a potom to všechno zmizelo v propasti pod námi. Vzduch byl zase tak čistý jako dříve, jen skupina se nepatrně zakolísala, aby za několik minut dostala rozchod.
Cabalka, Křiha, Bečka, Matějka - a čtyři lůžka na světnici zůstala ten večer prázdná.
Pozn. VH: Očité svědectví o poměrně známé katastrofě během nácviku skupiny ve tvaru iniciál TGM, připravované k narozeninám presidenta T. G. Masaryka. Skupině velel FM.
Václav Kubec
Letectví a kosmonautika 11/2013, str. 73