Vážení letci a příznivci letectví,
vítám vás na stránce našeho
letiště a zároveň vás zvu k návštěvě. Doufám, že se vám u nás
bude líbit.
Vladimír Hadač
ředitel přísp. org.
Letiště Benešov
Zastupitelstvo města Bystřice na zasedání 16. května 2012 souhlasilo se záměrem založit Bystřickou obecně prospěšnou společnost a dalo mandát radě města, aby dopracovala zakládací listinu o. p. s. Iniciativa vyšla od leteckých provozovatelů, sídlících na letišti Benešov v Bystřici, a je projevem dlouhodobé snahy o co nejbezpečnější a okolí co nejméně zatěžující letecký provoz. Pro něj je jedním z předpokladů kvalitní vzletová a přistávací dráha, umožňující co nejkratší vzlet, což je hlukově i emisně nejproblémovější část letu.
Po úvahách o stavbě dráhy s pevným (asfaltovým či betonovým) povrchem, které ztroskotaly na ekonomické náročnosti, se jako nejschůdnější řešení ukázalo pokrytí dráhy speciálními plastovými rohožemi, podobnými tenkým zatravňovacím dlaždicím. Technologie byla známá, chyběly ale bezprostřední zkušenosti. Od loňského roku je takto upravená dráha na letišti ve Strakonicích; po vyzkoušení "na vlastní kolečka" nezbylo, než hledat možnosti, jak dráhu tímto způsobem ošetřit i u nás. Při pátrání po ekonomických zdrojích se objevila možnost požádat o dotaci z programu MPSV, určeného pro vytváření pracovních příležitostí pro lidi, ohrožené sociálním vyloučením. Problémem ovšem bylo, že uzávěrka přihlášek je již 30. června 2012 a že jde o poslední výzvu tohoto typu pro nadcházejících několik let. Protože v této oblasti není v našem dosahu nikdo náležitě zběhlý, byla oslovena specializovaná firma s dlouholetými zkušenosti při zajišťování dotací. Již z prvních jednání v dubnu letošního roku vyplynulo, že nejvhodnějším žadatelem by byl nezisková obecně prospěšná společnost s pokud možno silným zakladatelem, v našem případě nejlépe městem. Několik dnů pak zabralo shánění dalších informací, ujasnění si možných cílů společnosti a v neposlední řadě i hledání lidí, kteří by jednak měli chuť, jednak kapacitu pustit se do nového projektu. S prvním ucelenějším záměrem jsme seznámili pana starostu Štěpánka, který pak o projektu informoval radu města 9. května 2012. Ta doporučila předložit záměr nejbližšímu jednání zastupitelstva. Mezitím probíhala další jednání a také upřesňování návrhu zakládací listiny, který se díky pochopení vedení města podařilo doručit zastupitelům sice po oficiálním termínu, ale ještě před jednáním.
Během přípravy projektu společnosti jsme došli k tomu, že by byla škoda ji směrovat pouze na letiště a proto návrh zakládací listiny obsahuje poměrně širokou škálu činností, které může obecně prospěšná společnost v souladu se zákonem provozovat (třeba na rozdíl od příspěvkové organizace, kterou je Letiště Benešov, zajišťující provoz letiště). Od začátku jsme ale sledovali záměr, že společnost nesmí představovat žádné zatížení rozpočtu města Bystřice, na druhou stranu ale musí mít město jako zakladatel dostatečnou kontrolu nad její činností.
Prvním větším úkolem společnosti by mělo být zkvalitnění povrchu pracovních ploch našeho letiště. Půjde o položení zhruba 10 metrů širokého pásu plastových rohoží do prostředka nejvytíženější dráhy letiště (06/24, tedy té severnější) a na pojížděcí dráhy, umožňující dostupnost dráhy všemi na letišti sídlícími provozovateli.
Položení roštů je pouze úpravou povrchu, nikoli stavbou. Technicky jde o zaválcování plastových dlaždic do srovnaného rozmočeného povrchu. Případná výměna poškozených dílů či v nejhorším případě odstranění celého roštu tedy není nijak náročné. Rošty (či dlaždice je tvořící) pocházejí z Německa a odpovídají všem příslušným normám včetně požadavků na recyklaci.
Co zlepšení povrchu dráhy přinese? V první řadě zkrácení vzletu letadel, tedy nejhlučnější části letu. Letadla budou dříve ve vzduchu a rychleji nastoupají bezpečnou letovou výšku, z níž méně zatěžují životní prostředí. Umožní rovnoměrnější rozložení leteckého provozu v průběhu roku - nasmlouvané především výcvikové lety budou moci probíhat i v dosud nejistých obdobích začátkem jara a na konci podzimu, kdy je nutné letiště uzavírat pro nezpůsobilost drah. V exponovaných dnech, zejména o víkendech, by tedy měl být provoz pro okolí letiště snesitelnější. Důležité je i zvýšení bezpečnosti při pohybu letadel po zemi a menší namáhání a tedy i možnost poškození především podvozků letadel. K nim začalo v posledních letech docházet poněkud častěji, neboť skvělý odvodňovací systém, kterým letiště opatřili naši předci, už dosluhuje a na letišti se objevují "bažiny" i po nikterak výrazných deštích. (Pro zajímavost: V roce 2013 uplyne již třičtvrtě století od kolaudace letiště!)
Co nová úprava povrchu nepřinese? V žádném případě se nezmění charakteristika či parametry letiště, tedy i nadále bude možný jen provoz ve stávajícím rozsahu. Nebude možný provoz větších strojů, než dosud. Nezvýší se ani počet pohybů (vzletů a přistání), který má dlouhodobě spíš klesající tendenci. (Loňský rok je výjimkou, neboť jednomu z provozovatelů se podařilo uzavřít "smlouvu desetiletí" na výcvik zahraničních pilotů. Ta je již splněna a další zatím není v dohledu.) Tento trend je dán jednak značným nasycením leteckého trhu, jednak všeobecnou ekonomickou situací.
Vstupní financování projektu bude zajištěno zmíněnou dotací se spoluúčastí p. o. Letiště Bystřice. Tyto prostředky poslouží k pořízení roštů a vybavení pro údržbu letiště. O tu se budou starat pracovníci, jejichž zaměstnání je cílem přidělení dotace. Předběžně předpokládáme, že v sezóně by to mohli být až čtyři zaměstnanci dělnických profesí, chod společnosti pak bude zajišťovat ředitel a účetní. Jednou z podmínek přidělení dotace je zaměstnávání pracovníků na nejméně 0,4 úvazku. O výši platů je předčasné spekulovat , ovšem je jisté, že si na ně společnost bude muset vydělat. Proto bude zabezpečovat přinejmenším práce, které zatím provozovatel letiště objednává "zvenku". K úhradě těchto objednávek budou sloužit - stejně jako dosud - prostředky, získané z přistávacích poplatků. Navíc je možné žádat na úřadu práce refundování části nákladů, vynaložených na mzdy obtížněji zaměstnavatelných pracovníků. Je tedy předpoklad, že za stejný objem provozovatelem vynaložených prostředků bude odvedeno více práce.
Jednou z podmínek pro přiznání dotace je udržení vytvořených pracovních míst po dobu pěti let. Technická životnost plastových roštů by ovšem měla být nejméně dvacet roků. Nic by tedy nemělo bránit tomu, aby nový model údržby letiště fungoval i po uplynutí předepsaných pěti let, dokonce s lepším ekonomickým výsledkem.
Práce na letišti mají do jisté míry sezónní charakter, takže o. p. s. by měla podle našich představ mít kapacitu i na poskytování služeb pro zakladatele, tedy město Bystřice, případně pro další subjekty. Předpokládáme, že k upřesnění těchto možností by mělo dojít během prvního půlroku od oživení společnosti.
Založení společnosti ani její provoz nepředstavuje pro město žádné náklady. V případě, že Bystřická obecně prospěšná společnost hned v té první výzvě uspěje a dotaci získá, budeme za rok chytřejší o řadu zkušeností a poznatků a budeme moci připravovat další projekty, třeba s provozem letiště nijak nesouvisející. Pokud při prvním pokusu neuspějeme, nic se nestane: Zůstane připravená, byť dočasně dřímající, společnost, využitelná pro jiné výzvy a projekty. A pište si, že je budeme i nadále hledat! Třeba i na základě vašich návrhů a tipů.
* * * * * * * * * *
Webmaster Copyright: Letiště Benešov & Vl. Hadač 2000-2015 Úvodní strana