Při stavbě velkého modelu bývá často nutné instalovat pro ovládání pohyblivých ploch (směrovka, výškovka nebo křidélka) více serv. Důvodů může být několik: Servopohony mají omezený kroutící moment, který se dále zmenšuje s prodlužováním pák, plocha kormidel je velká a vhodným rozmístěním serv lze zamezit třepetání. To je mnohdy podceňované, neboť mnoho modelářů se stále domnívá, že stačí uprostřed kormidla umístit jedno silné, např. 20kg servo, ale neuvědomí si, že kormidlo má určitou elesticitu a snadno pak dojde k flutteru, který má téměř vždy totální následky.

Spřáhnutí více serv má několik podmínek. Serva by měla mít shodné technické parametry – kroutící moment, rychlost, napájecí napětí, atd. Téměř výlučně to tedy předpokládá jednoho výrobce a typ. Na druhou stranu není bezpodmínečně nutné servopohony párovat. Drobné rozdíly v rámci jednoho typu se eliminují při instalaci – konstrukce není absolutně tuhá, serva jsou upevněna přes gumové průchodky a vůbec se všude vyskytují různé „zemědělské vůle“, kterým se těžko člověk vyvaruje. Navíc do velkého modelu se obyčejně modelář snaží použít kvalitní výrobek, kde z praxe jsou vlastnosti téměř identické.

Instalace serva

Bavíme se o křidélku, ale obdobná situace je i u výškovky nebo směrovky. Servo by mělo být instalované tak, aby jej bylo možné i v polních podmínkách demontovat pro případnou výměnu převodů nebo celého kusu. Šrouby pro připevnění by měly být zajištěné např. Loctite nebo jiným přípravkem pro zajišťování šroubů. Neplatí to asi jen u šroubování do dřeva. Vibrace jsou přece jen všemocné. Vyplatí se také zajistit šroubek fixující páku na výstupním hřídeli. Stejné pravidlo platí i o táhlech a pákách na kormidle. Jako táhla lze použít válcovanou závitovou tyč M3. Naopak drát do jízdního kola s mosaznými koncovkami je absolutně nevhodný.

Serva je třeba také spojit elektricky. Je možné je spojit přímo v křídle a dále vést jen jeden kabel, nebo vyvést kabely samostatně se dvěma konektory a propojení udělat V- kabelem v trupu modelu. Používají se obě řešení. Každopádně je třeba udělat spoj kvalitní. Vzhledem k vibracím nedoporučuji klasické letování, ale použít krimplovaný spoj dutinkami, který se převleče smršťovací bužírkou. Rozhodně nedělejte v nepřístupném místě konektorový spoj – např. prodlužovací kablík. Raději ustřihněte na servu konektor a kabel prodlužte, nejlépe krimplováním. Na konec kabelu patří konektor, což je téma na samostatný článek. Zatím se spokojíme s pojmem „vhodný konektor“.

Aby se více serv na jedné ploše dalo rozumně seřídit, musíme si vzpomenout na základy mechaniky a geometrie. Stručně to znamená, že když vezmeme jako základ osu otáčení kormidla, tak obě serva by měla být od této osy stejně vzdálená, stejně jako páky na kormidle. Páky kormidel by měly mít stejnou délku (opět myšleno od osy kormidla – pantů) a shodnou velikost musí mít také páky na servech. Je velmi výhodné, když délky pák na kormidle jsou stavitelné. Také předpokládáme, že výstupní páky serv jsou v neutrálu rovnoběžné.

Postup seřízení

Máme hotovou instalaci po mechanické stránce. Připojíme táhlo zatím pouze mezi jedno servo a páku na kormidlu. Seřídíme maximální výchylky na obě strany. K těmto úkonům je dobré mít k dispozici servotester, stačí s neutrálem a krajními polohami. Poté připojíme táhlo na druhé servo, na straně kormidla necháme volně. Přejíždíme servy (jsou spojena elektricky) z jedné strany na druhou a zkoušíme, zda v jednotlivých polohách lze volně nastrčit volné táhlo do páky kormidla. To se asi na první pokus nezdaří a tak musíme změnit délku buď táhla nebo páky na kormidlu. Na první pohled to vypadá možná složitě, ale po určité praxi je to otázka několika minut. Výsledek by měl být takový, že při základních polohách kormidla - neutrál a maximální výchylky by měla serva být v klidu a nebručet.

A teď to přijde!!!

Vše výše uvedené platí. Ale je fakt, že modely některých kolegů i v klidu vydávali jasné zvuky špatného seřízení serv. Po mravenčím zkoumání a vyptávání se Michal Mikulec dobral odpovědi: Je to tak úmyslně! Proč? Vše je seřízeno správně, pouze jako úplně poslední krok je jemné „rozhození“ chodu serv tak, aby v klidu šla trochu „proti sobě“. Na první pohled to vypadá divně, ale tímto zákrokem se vymezí většina vůlí a vaklů jak v převodovkách, tak kulových kloubech apod. Plocha kormidla je pořád pod určitým mechanickým napětím a v důsledku toho se zmenšuje kmitání ve všech režimech chodu motoru. A to i za cenu zvýšeného klidového proudu, který serva odebírají. Opravdu to funguje a zvláště převodovka poté vydrží daleko více a vůle v převodech se časem zvětšuje podstatně méně