|
Počasí bylo vskutku nádherné a vydrželo až do neděle. Areál letiště se nachází na mírně vyvýšem kopci. Modelářský klub Nennslingen se může dozajista pyšnit nádhernou travnatou plochou 150 x 40m perfektně udržovanou. Zázemí v podobě stacionárních dřevěných bungalovů kde bylo občerstvení, společenská místnost, bar, kuchyň, toalety a místo pro prodejce přispívalo k honosnosti celé akce. Záštitu nad ní převzal otec kagorie F3AX Günter Hoppe a Peter Wessels kteří ostatně byly i bodovači.
Celý pátek se jako obvykle pilně trénovalo. Velmi se mi líbilo, že i navzdory velkým nádržím v modelu nebylo pilota, jenž by poletoval půl hodiny ve vzduchu. Časová perioda letů se pohybovala kolem 12 minut. Při pohledu na „malované“ lety Silvestriho , Christiana Rückerta či Stefana Wurma se musí člověk jen kochat a trochu se nad to vše povznést. Opravdu něco jiného je to vidět na videokazetě a něco jiného bezprostředně ve skutečnosti. Navíc Silvestri se pilně učil novou volnou sestavu na TOC do Las Vegas s kterou nakonec i létal na tomto meetingu.
V sobotu ráno proběhla registrace se zaplacením startovného 18 EUR. Celkový počet účastníků skončil na čísle 18. Létala se opět kategorie X a XL spolu s Free Stylem. V sobotním kole se odlétala dvě kola povinných sestav spolu s jednou tajnou a jednou volnou. Startovní pořadí určil náhodně počítač a tak jsem nastupoval jako č.6. Moje skupina X čítala celkem 9 pilotů. Bohužel ani to mi nepřineslo uspokojení. Nevím na co jsem myslel, ale zkazil jsem co se dalo. Myšlenkami jsem byl skutečně někde jinde (poznámka redaktora - KDE?) a nervozita sehrála taky svoje. Potom následovalo kolo tajných sestav. Kupodivu v průběhu již odlétané poloviny první tajné jsme zjistili, že se na mne tak trochu zapomnělo ve startovní listině! S omluvou pořadatelů jsem byl zařazen na konec startovního pole za což jsem poděkoval. Úsměv mi ihned pohasl jakmile mi bylo řečeno, že v neděli nastupuji na 2. tajnou jako první. Vzedmul jsem se k hektickému výkonu a dal se tak trochu do pořádku. První tajná byla poměrně lehká a zaletět jí bylo celkem snadné. Jenže ejhle. I když jsem byl sám se sebou spokojen oklikou jsem zjistil, že jsem zapsal nějakou tu NULU. A nebyl jsem sám. Na mimořádně svolaném brífingu se potom oznámilo, že za to může častý výlet z letového prostoru a nesprávně na nebi „namalované“ některé figury. Ihned na to odstartoval Silvestri a vše probrané názorně ukázal.
V sobotu večer jsme příjemně poseděli v kruhu se Silvestrim, protože jako jeden z mála mluvil anglicky. Probrali jsme letošní TOC, co je a bude nového. Nemohli jsme zapomenout na naši „polívčičku“ o motorech ZDZ , tlumičích JMB a MS a o zvětšující se úrovni a hlavně řadách akrobatů v česku.
V neděli ráno jsem na roloval na start jako první. Ke cti mi bylo že žádnou z figur jsem nezkazil. Konečné desáté místo v tajných sestavách ze 14 pilotů mi bylo náplastí za poslední místo v povinných. Po odlétání tajné následovaly za sebou jdoucí dvě kola volných sestav. Vše bylo již podřízeno divákům a tak zbytek dne se na nebi „kouřilo“, létalo velmi nízko a dokonce i rozbíjelo. Sám hlavní organizátor Gunter Holzwimmer byl jedním z postižených. Velmi nízký nožový let s poryvem termického závanu byl jeho modelu Extra (Fieberclassic) osudným (viz.obr). Model byl naprosto zrušen. Dalším nešťastníkem byl mladý pilot Martin Glasl se svojí stejnou Extrou . Při dokončení ploché vývrtky nízko nad zemí najednou jeho 3W zhaslo. Kupodivu model dopadl na přilehlé pole poměrně dobře a bude opravitelný. Další nehody nebyly. Kolem 16 hodiny následovalo slavnostní vyhodnocení celé soutěže. Věcné ceny které byly rozdány formou vylosovaného pořadí měly hodnotu kolem 5000 EUR. Věnovaly je firmy jako např. Exclusiv modellbau, Fuchs propeller, PR Medien Hoby, Muffler a další.
Teď něco osobního - nejvíc co mne uspokojilo z celého meetingu bylo, že na konci za mnou přišel Sebastiano a požádal mne o možnost vyzkoušet si mého VELOXE a já na to proč ne. Stačilo pouze přehodit páky na vysílači a bylo vše připraveno. Měl na mne pouze dvě otázky. Mám-li nastavené nějaké mixy a zda-li může s modelem vyzkoušet všechno. Vzhlédl jsem k nebi a řekl ANO. To co následovalo vidíte na obrázcích. Po velmi krátkém zhodnocení stability modelu a výkonu motoru nastal letový balet. Model svištěl, práskal, visel ale i zpíval. Po 15ti minutách ke mně Silvestri přistoupil a zeptal se kolik ještě času může letět. Řekl jsem mu tak asi 5 minut. Užil si je bezezbytku. Přistání až k noze bylo puntíkem za 20ti minutovou nádheru, jenž mi jako konstruktérovi a výrobci nadělil. Konečné jeho konstatování vlastností Veloxe by bylo přehnanou reklamou. On sám říkal, že do té doby neměl zkušenost s tak velkým modelem a jeho vlastnosti vyvrátily některé jeho dosavadní domněnky.
Pak už následovalo jen balení a hurá domů. Krátkou zprávou z domova jsme se dozvěděli o situaci u nás a namířili si to již klasickou cestou přes Rozvadov a Prahu k domovu.
Na závěr bych rád ještě jednou poděkoval mému příteli Oldovi za pomoc a hlavně psychickou podporu. Pořadatelům soutěže, kteří byly velmi ochotní a přátelští. Nemohu též zapomenout a poděkovat klukům ze ZDZ, že mi tak báječně vyšli vstříc a udělali úplně nová výfuková kolena na moji 210 a motor ještě seřídili. Vezmete-li v potaz, že o půl desáté ve čtvrtek večer jsem odjížděl ze ZDZ a ve tři ráno startoval směr Nennslingen (!) bylo vše za 5 minut dvanáct. A nakonec Silvestrimu a za „modelářský orgasmus“ jenž mi způsobil.
Díky všem
________________________________
Pořadí prvních bylo následující.
Kategorie X :
1. Daniel Riedweg 10934,0
2. Gerhard Hierl 9848,0
3. Jens Leubecher 9797,0
Kategorie XL
1. Silvestri Sebastiano
2. Dieter Pösl
3. Christian Rucket
Free Style
1. Silvestri Sebastiano
2. Stefan Wurm
3. Dietmar Pösl
Tajné sestavy
1. Silvestri Sebastiano
2. Christian Rückert
3. Jens Leubecher
Autor: Ivoš Kryl jn. | 
