Druhý ročník této soutěže je úspěšně za námi (1. a 2. 7. 2006). Počasí vyšlo jak na objednávku (i když to v pátek před soutěží vypadalo naprosto neutěšeně), naši piloti vyhráli obě dvě soutěžní kategorie a tak by se jednomu zdálo, že nezbývá než se radovat a jásat nad dobře zorganizovanou akcí. Bohužel je tu ale několik skutečností, které příliš radosti nevzbuzují.

Nesporným minusem proti loňskému roku je malá účast soutěžících nejen našich (o 7 méně než vloni !!), ale i zahraničních ( o 3 méně). Ze sousedního Německa tentokrát přijel jen 1 (!) pilot, chyběl starý známý Janko Hlebaško ze Slovenska, nepřijel žádný pilot ze Švýcarska a tak potěšila jen větší účast rakouských pilotů a letošní nováček Wieslaw Chmielewski z Polska. Nižší účast pilotů ovšem bylo možné pozorovat již na soutěži v německém Pockingu i na předcházející soutěži v Rakousku, kde se ale naštěstí objevilo hodně nových mladých pilotů. Nižší účast našich jsme očekávali, protože řada pilotů, ohlásila, že obří modely již trvale nebo přechodně pověsili na hřebík (Mikulec, Černý, Dořičák, Snoza, Břečka, Švec) a začali se věnovat jiným zábavám či povinnostem. Budeme se muset zamyslet nad tím, proč tato kategorie začíná trpět na úbytě a zkusit s tím něco udělat.

Druhým minusem je naprosto katastrofální nezájem sponzorů. I přes hrozné páteční počasí přijelo za sobotu a neděli na soutěž kolem 200 aut, což není málo. Nicméně z oslovených patnácti modelářských výrobců a prodejců jich reagovalo jen pět! Akce tak vyšla s ohledem na nutnost zajištění zahraničních bodovačů ve ztrátě. To zákonitě vede k zamyšlení, zda vůbec budeme pro příští rok o přidělení této mezinárodní soutěže německý modelářský svaz jakožto gestora EAC seriálu žádat.

Po sportovní stránce jde úroveň létání stále nahoru a ani soutěžící s horším umístěním již nehoní model zmateně po obloze. Všichni již zvládají naprostou většinu akrobatických obratů v povinných i tajných sestavách, někteří ale mají bohužel stále problémy s umístěním obratů do předepsaného letového prostoru. Je to dáno tím, že v tréninku se letové obraty naučí, ale nevěnují dostatečnou pozornost režii celého letu. Za obraty mimo letový prostor pak inkasují nuly (a těžce to nesou).

V jednodušší kategorii National je několik dobrých pilotů. Letošní vítěz této kategorie v Nesvačilech Zdeněk Šorma zúročil své zkušenosti ze soutěžení v kategoriích RCA a F3A a jak povinné, tak tajné sestavy bezpečně vyhrál. Je na něm vidět, že problém udržení modelu v letovém prostoru ho netrápí. Létal velmi přesně, do budoucna se ale bude muset trochu více zaměřit na volnou sestavu, kterou tentokrát létal jen proto, že musel. Jinak by totiž podle pravidel přišel o 10 % bodů. Značný pokrok udělal i MUDr. Tomáš Lošťák, na kterém se příznivě projevuje jeho spolupráce se Zeňkem Šormou. Němec Ernst Paletar skončil na druhém místě stejně jako v Pockingu. Létá spolehlivě a dobře, vždycky mu však chybí pár bodů, aby se vyšvihl na nejvyšší „bednu“. Velmi dobře zalétal nováček - mladý Tomáš Dvořák, bude se ale muset ještě více soutěžně „otrkat“, aby ho případné problémy (tentokrát s neuznaným rušením) tolik nevyváděly z míry.

V kategorii International jsou v současné době nejlepší dva mladí piloti: náš Daniel Hrachovec a Rakušan Gernot Bruckmann. Díky přesnějšímu létání je Danek o poznání lepší v povinných a tajných sestavách, Gernot je zase o trochu odvážnější ve volných sestavách. V dobrém smyslu slova se tedy stále perou o nejlepší umístění a to jistě dělá soutěže EAC zajímavější. Náš druhý závodník v této kategorii, Honza Halašta, se proti loňskému roku opět zřetelně zlepšil. Je dnes - po ukončení činnosti Dořičáka a Snozy -jediným oficiálním pilotem ZDZ. Danek Hrachovec totiž přešel na motory DA a létá nyní takříkajíc pod křídly firmy Krill Models, která se nejen díky úspěšnému modelu Katana velice dobře prosazuje na modelářském trhu hotových kompositových modelů.

Závěr? Obří akrobatické modely dnes již nejsou tak velkou atrakcí jako v začátcích před zhruba 10 roky - jsou dnes k vidění na každé modelářské show. Soutěžní přesné létání obratů pro nezasvěcené diváky ovšem tak moc zajímavé není, takže se všichni těší hlavně na volné sestavy, kde se piloti mohou doslova vyřádit k plné spokojenosti diváků. Ti totiž asi nikdy nepochopí, že přesně zaletěný jeden výkrut po kruhové dráze je několikrát obtížnější, než třeba to obdivované visení v malé výšce nad zemí. Nedá se s tím ovšem nic dělat - diváci žádají adrenalinové zážitky, ještě lépe dokonce nehody… Je to stejné, jako se závody automobilů F1. S tím nic nenaděláme. Můžeme se ovšem zamýšlet nad tím, jak dosáhnout stavu, kdy soutěže budou bavit také piloty… Třeba to nakonec zabere i na sponzory, bez kterých se soutěže velkých akrobatů opravdu nedají dělat.

VÝSLEDKOVÁ LISTINA (EAC_Benesov_2006_FinalResults.pdf, 27 kB)

Snímky u tohoto článku pořídil Ondřej Kadečka.

Pěkná galerie je zde