Modeláři na Nesvačilech

SETKÁNÍ OBŘÍCH MODELŮ - XX. ročník

Sobota 16. a neděle 17. září 2000

---

Již od pondělka jsem se tradičně raději nedíval na televizní ani jiné meteorologické obrázky. Nebylo to ale nic platné, v neděli nás to po dlouhých létech dvakrát spláchlo. Snad tedy máme na několik ročníků dopředu vybráno...

První účastníci letošního setkání a leteckého dne - stánkaři - začali do prostoru pro diváky přijíždět již v pátek ráno. Z modelářů dorazili jako první přátelé z Bratislavy, kde v pátek měli volno (svátek). Nemohu ani zde nezaznamenat postřeh z odpoledne, kdy Jiří Leník, Miloš Ramert a řada dalších plnila nebe nad letištěm okruhy se škodovkou vlekaným glajtrem SG-38, tedy jeho krásnou replikou. Po prvním vypnutí vlečného lana se ze slovenskéího tábora ozvalo velmi bezprostřední: "Tam je človek!" Prostě hranice mezi obřím modelářství a ultraletectvím je čím dál tím méně znatelná.

Na letišti byl v pátek celkem čilý letecký provoz včetně skupinových nácviků na letecký den, proto jsme museli omezit modelářský provoz. Pilotům se na druhou stranu na naše modelářské letiště nechtělo a raději (někteří) reptali. Večer ale byl pěkný, dokonce ani nebyla příliš velká zima. Bohužel jen z vyprávění mám informace o severomoravské seance kolem objemného demižonu, do něhož měl každý z účastníků zasunutou trubku z bowdenu (správně lanovou - tu vnější, pochopitelně). Vyčnívající konec byl nití přivázán k židličce majitele. Jednak by se trubky nepletly z hygienických důvodů (asi), jednak potom stačilo tahem za nit trubku ohnout co nejblíže k žíznivým rtům. Sucho asi bylo značné, protože již dlouho před půlnocí se letištěm neslo bušení do prázdného demijónu.

V sobotu ráno se našlo sedm statečných, kteří šesti střídajícím se bodovačům předvedlo své akrobatické umění. Podrobnosti jsou zde z péra povolanějšího, já jen dodám, že i přes ucházející počasí a to, že jsme vyblokovali kmitočty, používané akrobaty na více než 400 metrů vzdálené ploše, se pilotům příliš létat nechtělo. Až odpoledne se depo zaplnilo a ve vzduchu byly k vidění krásné velké mustangy, RC parašutisté, mraky akrobatů... O vzrušení se postaral Mirek Laurenčík, který prohnal dvouplošného DSA-1 Smith Miniplane na zádech nad plochou tak nízko, až si škrtnul vrtulí! Sice se zaprášilo, ale jinak se nic moc nestalo a v neděli oba znovu vystupovali. Jako pořadatele nás překvapilo množství diváků, kteří přijeli, přestože jsme se snažili inzerovat hlavní program až na neděli.

Odpoledne se uskutečnila jedna premiéra: Speciální české dopisnice (550 kusů, tedy více než jeden kilogram) dopravil modelem amerického pipera slovenský pilot do povětří, kde s nimi absolvoval několik okruhů, aby pod dohledem poštovních a filatelistických oficiálů přistál. Potom byly opět přeloženy do poštovního pytle a posléze opět řádně orazítkovány v Bystřici (během letu na nich bylo jen razítko hlavní pošty v Benešově). Byli jsme tedy svědky první přepravy pošty na benešovském letišti a možná vzniku budoucí filatelistické rarity. Podrobnosti zde...

V podvečer skupina kolem glajtra předvedla staronovou kratochvíli: Asi šest mužů vlevo, asi šest mužů vpravo, uprostřed glajtr a to vše spojeno gumovým lanem. Prostě jako před více než půl stoletím: Na daný povel se tahouni rozejdou, aby se po uvolnění glajtra ještě rozběhli, čímž létající aparát katapultují do výšky aspoň tří metrů, z nichž dokáže také desetisekundový let. Účastníci tohoto vystoupení byli ráno poměrně rozpoznatelní: Zatímco mnozí se drželi za bolící hlavu (díky několika otevřeným stánkům a hangárpárty večer běsnil společenský život), plachtaři na glajtru si masírovali namožené nohy. Pro úplnost: Několik jedinců stihlo obé a tudíž ráno ošetřovali celé tělo.

V neděli jsme kupodivu začali na čas a na nebi se tedy již po deváté objevilo dost pěkných modelů. K dominantním vystoupením patřl podle očekávání let obří (1:2) makety Galánky Jindřicha Stejskala, mohutným zvukem i zajímavými obraty strhával pozornost diváků Jindřich Dořičák s třímetrovým akrobatem na motor ZDZ 160, pěkné byly aerovleky "jen" čtyřmetrové Galánky, slovenského Foxe i Vosy... Krásná byla obě vystoupení Karla Vodešila (Aero Ae-10-01) a Petra Taxe (Avro 504K), tedy reprezentantů v kategorii RC maket F4C. Po dlouhé době došlo k jedné totální havárii (pěkný Texan, zřejmě následky přívalu vody). Ač model dopadnul do plochy letiště, utvrdilo mne to o správnosti rozhodnutí vyžadovat od účastníků doklad o pojištění. Tak dlouho se chodí se džbánem... Stínem byl pro mne i můj ranní křik na pána, který přijel nepřihlášen, po odevzdání vysílačů, po ukončení brífingu a snad i bez pojištění (tím si nejsem jist) a domáhal se možnosti vystupovat. Argument "...já se modelařinou živím a proto nemám čas na přihlašování..." jsem vydýchával opravdu dlouho.

V půl druhé přistála na letišti L-410UVP-E Úřadu pro civilní letectví. Přivezla náměstka ministra dopravy a spojů Pavla Brahu, ředitele ÚCL Boleslava Stavovčíka, poslance Františka Vnoučka, na které již čekali předsedkyně senátu Parlamentu ČR Libuše Benešová, přednosta okresního úřadu v Benešově Miroslav Rohel, starosta města Bystřice Pavel Chlistovský, ředitel letiště Benešov Jaromír Fatka a možná další představitelé, kterým se za neuvedení omlouvám. Sláva tedy veliká. Proč? Náměstek ministra pan Braha oficiálně předal řediteli letiště dokument osvědčující, že Nesvačily jsou již neveřejným mezinárodním letištěm. Po projevech a rychlých špuntech vzlétli na několik minut elektroletci: Tomáš Vítek s dělovým speciálem F5B, David Ševčík s elektroLuňákem a Zdeněk (otec) a Dan (syn) Rydlové s RC parašutistou. Přesně ve 13.55 bylo podle dohody s velkými letci nebe prázdné, přestože jsme již věděli, že dva MiGy 21 MFM z Čáslavi se k nám pro nízké mraky nedostanou.

Letecký den, koncipovaný jako připomínku 55 let sportovního provozu na Nesvačilech (či benešovském letišti), zahájil Víťa Nováček s replikou Kuňkadla, potom jsem zahlédnul akrobacii na blaníku (asi Miloš Ramert) , trojvlek trenérů a dřevěných větroňů, ukázky UL Echo a Golf... Dále vystupoval Bemo Box (3x Z-142 + Z-43), trojice L-200 Morava, již zmíněný glajtr, Martin Vecko na Z-50L akrobatil... Především pro labužníky byla ukázka L-40 Meta Sokol Miroslava Kubáska, po níž následovaly průlety všech pěti účastníků prvního sletu "meťáků". Sólo pak měl Ota Jozefčák na " německém" stroji, který také zvítězil v soutěži krásy (je opravdu napulírovaný, má všelijaké světlomety, tlumiče hluku a tuším i noční výbavu). Snad se mi v dohledné době podaří o "meťácích" připravit více informací.Také letecký den přerušil déšť - to pro historiky.

Vladimír Hadač

Pro zajímavost: O víkendu před setkáním jsme připravovali modelářskou plochu, v rámci čehož jsem se pokusil o překonání rychlostního rekordu s motorovou sekačkou (fuj, to bylo prachu...)

---