Tento ročník byl sice zarámován do vody, ale nakonec byl plný pohody, pěkného počasí a hlavně krásných elektroletů. Na počet účastníků to v soutěži "enek" vyšlo nachlup stejně jako loni, počasí bylo ještě příjemnější, i když sem tam občas někomu prostě chyběl vzduch, téměř nikdo neprotestoval a to, proti čemu se občas remcalo, se vysvětlilo přečtením pravidel.
Soutěž skončila podle plánu, následovalo volné létání a lákání zájemců na tradiční specialitu, tedy přelet. Ani v tomto případě se nic nezměnilo - na trať se vydala skupina kolem Pavla Hodánka a Tomáše Berana. Její startovní lístek se s rozhodčím Petrem Marešem vrátil do ředitelského stanu hodně pozdě, Petr toho moc neříkal a to, co z něj vypadlo, nebylo moc milé. Na trati se prostě udály nějaké nepříjemnosti, takže jsme se všichni tvářili jakoby nic. V čemž pokračuji. Snad tedy už příště...
Sobotní podvečer a večer opět tvořily vrchol celé akce - aspoň pro mne. Za soumraku nastalo téměř bezvětří, krvavý západ slunce, spousta klidoletů a klidnějších éroplánů, jen jedna dvojice nutně potřebovala (prý vyzkoušet) něco s brněnskou třiapůlkou, opatřenou onou tzv. kouzelnou černou rourou, co snad zesiluje ty méně příjemné složky hluku spalovacího motoru. Naštěstí netrvali na dalších startech, takže jediným řvoucím jsem byl já - na některé piloty, kteří měli jisté problémy s uspořádáním a podmínkami provozu na našem letišti. O sto šest se prolétávalo Vítězným obloukem (bílý zahradní pavilon 3 x 3 m), pánové Sedláček a Vítek to dokázali i éroplány o rozpětí kolem půldruhého metru, což se mi jeví jako docela frajeřina.
Po západu se jali pánové z LMK Lipence pořádat noční elektry. Sem tam jsem zahlédnul jeden z pěti zúčastněných modelů, svítící přistávací čára, časomíra a nasvětlený polystyrénový hranol, který měl být předmětem ničení vypadaly z dálky impozantně, prý to bylo chvílemi zajímavé (podle vytrvalých diváků), Výsledky bohužel neznám.
V neděli ráno lilo, potom se ale počasí vybralo, dostal jsem vlídně vynadáno, že exhibice nezačala podle programu, ono ale napršelo do zesilovačů a já se je bál zapnout. Aspoň jsem viděl Frantu Černého, jak z mokré trávy opravdu bez potíží odlepil polomaketu ULL Fox s plováky (na 400). Takže jsme začali kolem desáté a létalo se až do třinácté hodiny, kdy jsme si zamávali a s některými i slíbili, že snad napřesrok...
Vladimír Hadač
Ing. Jiří Havel a jeho akrobat F5A Klasik s 30 články a motorem Plettenberg. Nářez!
Zdeňku Raškovi jsem udělil titul Hvězda exhibice Amperfestu 1999. Exceloval ovšem po oba dny. Zde je s L-200 Morava na dvě "čtyřstovky", předváděl ale i P-92 Echo a Qualt. Klasická modelařina ještě žije a má svoje kouzlo!
Daniel Vltavský mne nejprve potěšil 3D éroplánkem na Paličkův motor, ten se mu ale podařilo prodat, takže nejvíc létal s tímto Sperry Messengerem. Paráda...