Modeláři na Nesvačilech

… co (a jak to) bylo

Zpět

VI. SETKÁNÍ PŘÍZNIVCŮ ELEKTROLETU

22. a 23. června 2002

Začátek byl tradičně dramatický - v pátek večer přišla hulava a docela pochroumala připravený areál letišťátka. Polámané konstrukce přístřešků, mokré veškeré papíry, zalité ozvučení.

V sobotu ovšem už krása, vítr jen tak, snad odpoledne mohlo být o tři stupně méně.

K dopolední soutěži kategorie RCEN se prezentovalo něco přes dvacet soutěžících. Bylo by jich asi o tři více, ale neměli platné licence, které pravidelně každý rok kontroluji - asi si to nepamatovali. Poměrně málo soutěžících umožnilo odlétat čtyři soutěžní kola, což dalo zabrat všem. Můj obdiv patří ale hlavně časoměřičům, kteří víve než čtyři hodiny s jedinou přestávkou časoměřili a časoměřili a časoměřili... Jinak soutěž proběhla bez potíží. Bylo docela zajímavé sledovat, jak se borci, zvyklí na přistávání do vysoké trávy postupně let za letem vyrovnávají s parádně klouzajícím pažitem na našem letišťátku.

Neustále plno bylo kolem stanu firmy JETI MODEL, generálního partnera pořadatelů. Atraktivní nabídce odolal málokdo. Pánové, díky za pomoc!

Zhruba od tří odpoledne potom probíhalo to, co asi na takováto setkání lidi táhne nejvíc: předvádění nesoutěžních elektroletů. Tentokrát se jich sešlo šest desítek opravdu z celé republiky a nejrůznějších typů. U diváků i u poroty to jasně vyhrála obří L-200 Morava, mistrně pilotovaná Zdeňkem Raškou ml. Nebylo ale snad letu, který by nevyvolal potlesk. Pánové Lép a dr. Janáček svištěli s dmychadlovými stíhačkami F-16 Fighting Falcon a Shooting Star, František Máchač důstojně předváděl model Sopwith Triplane, Bohumil Ninger Šohaje o rozpětí 3,3 m s motorem Phasor 45/3 s převodem a Farmana Goliath na dvě 280, Juraj Tinka udivoval se samokřídly Manx ve dvou velikostech, atraktivní bylo vystoupení pánů Suchého, Kváši, a Fabo s EPPovými soubojovými polomaketkami převážně na střídavé motory Mega, Jiří Bezděk nám nás ukázal z výšky (přímý TV přenos z modelu), Bedřich Janáček měl svoji novou akrobatickou maketu Su-26...

Už od dopoledne se nad ohně otáčelo prasátko (32 kg), takže hned po slosování hlasovacích lístků diváků někdy kolem sedmé večerní byla první ochutnávka a pak další a další, až do hluboké noci.

V neděli dopoledne začalo trochu foukat, navíc naneštěstí kolmo na dráhu, takže někteří raději tolik nelétali. Přesto bylo na co se dívat - až do oficiálního ukončení po polednách, kdy jsme předali diplomy za nejzajímavější vystoupení a popřáli všem šťastnou cestu domů.

Vše dobře dopadlo (kromě dvou krásných modelů - Pipera pana Rafaje a "talíře" Chance Vought Antonína Alferyho), přesto jsem trochu rozpačitý. Přece jen jsme počítali s více účastníky. Možná už opravdu většina lidí nechce soutěžit a čekání na ukončení tradičního klání "enek" jim bylo zdlouhavé. Těm vyjdeme vstříc napřesrok: Celá sobota bude pouze předváděcí, v neděli pak bude soutěž a mezi soutěžními koly předvádění. Uvidíme. Snad. Každopádně si, prosím, poznamenejte do kalendáře termín sedmého Amperfestu - sejdeme se 21. a 22. června 2003.

Vladimír Hadač

Výsledky soutěže kategorie RCEN (AmpFest02RCENVysledky.pdf, 74 kB)

Stojánka při začátku sobotní odpolední exhibice

Historik Cloud Snooper Richarda Metze má rozpětí 1810 mm, váží 2100 g, je poháněn motorem Phasor 30/3 s osmi články Sanyo 1700 mAh - a létá velmi velebně

Velká Morava - žádný nacionalismus, jen další bomba ze stáje rodiny Rašků.Rozpětí 2820 mm, 9300 g letová hmotnost, 2x Phasor 45/3, vrtule Aeronaut 10,5/7, 2 x 16 článků 2 Ah, zatahovací podvozek, poziční a hlavní světla, maják. Pro tři lidi 800 hodin práce - ale stálo to za to!!!!!!